Průzkum, který agentura Millward Brown zpracovala pro Českou spořitelnu (ČS), se týkal dětí z druhého stupně základních škol a jejich vrstevníků z víceletých gymnázií.
Většina z nich v anketě uvedla, že pravidelně dostává od rodičů kapesné, případně peníze jako odměnu za domácí práce. Vyjít s těmito prostředky a s jednorázovými příspěvky od prarodičů ovšem podle výsledků dokáže jen necelá polovina oslovených školáků.
„Sedm z deseti dětí v kraji zná situaci, kdy už všechno utratily, a přesto by si rády něco koupily. Více než polovina respondentů tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Pětina se zadlužila dokonce opakovaně,“ podotkl mluvčí ČS Filip Hrubý.
Školáci si podle něj většinou půjčují od kamarádů a mnozí z teenagerů, kteří se zadlužili, se pak dostali do potíží při splácení svých závazků.
„Každé sedmé dítě zažilo situaci, kdy mělo problém půjčené peníze vrátit,“ upřesnil Hrubý.
Psycholog: Děti většinou kopírují chování rodičů
Z průzkumu, jehož autoři se zaměřili na finanční gramotnost školáků, rovněž vyplývá, že informace, jak hospodařit, respektive vyjít s penězi, teenageři získávají především od svých rodičů. K tomuto názoru se přiklání i olomoucký psycholog Lubomír Smékal a zároveň tím vysvětluje, proč se mnozí školáci půjček nebojí.
„Jestliže dítě doma vidí, že si rodiče běžně půjčují, považuje to za normální a přirozené, tedy za chování, které odpovídá současným normám. Nic mu nenapovídá, že dluhy jsou docela nebezpečná věc,“ řekl psycholog.
Podobně se vyjádřila Lucie Mahrová, která má na starosti dluhové poradenství v olomoucké pobočce organizace Člověk v tísni.
„Rodiče jsou pro děti bezesporu vzorem, i co se týče nakládání s penězi. Mnohé mají z domova zkušenost, že se dá fungovat nejen s půjčkami, ale i s exekucemi, byť to není nic příjemného,“ podotkla Mahrová.
I mladým lidem u dveří zvoní exekutoři
Současně zmínila, že děti negativně ovlivňují i reklamy na nejrůznější finanční produkty, se kterými se denně setkávají v televizi, ale také na poutačích na zastávkách městské hromadné dopravy.
„Děti v této reklamní masáži vyrůstají. Odmalička vidí, že si člověk může velmi snadno půjčit na mobilní telefon či televizor. Půjčky proto považují za běžnou součást života a nevidí na nich nic špatného,“ řekla Mahrová.
Ve své praxi se setkává s případy mladých lidí, kterým u dveří zvoní exekutoři. „Zatím však vždycky šlo o lidi plnoleté, respektive ve věku nad dvacet let. Nějakou dobu totiž trvá, než vymáhání dluhů dospěje až do exekuce,“ vysvětlila.
O to, aby předlužených lidí bylo co nejméně, se snaží například projekt ČS s názvem Abeceda peněz, díky němuž se děti na některých základních školách učí hospodařit s financemi. V letošním roce by se mělo do projektu zapojit na 3 500 dětí.