iDNES.cz

Stezku, jež má k přehradě znovu dostat turisty, blokuje spor o pozemek

  12:38
Vyhlížená cyklostezka okolo Plumlovské přehrady u Prostějova, od které si místní slibují, že přitáhne rekreanty, bude mít zdržení. Ačkoliv Plumlov připravil projekt, sehnal dotace a požádal o územní rozhodnutí, stezku brzdí spor o pozemek.

Koupání na Plumlovské přehradě. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Možná už letos, nejpozději však příští rok se okolo Plumlovské přehrady u Prostějova mohli prohánět zájemci na bruslích nebo na kole po zbrusu nové cyklostezce. Její stavbu tři roky připravovalo město Plumlov, těsně před finále se však objevil problém s vlastnictvím jednoho pozemku a projekt se odkládá.

„Mám obavy, že se to může zdržet hodně dlouho,“ přiznal starosta Plumlova Adolf Sušeň.

Bez cyklostezky nikdo nepřijede

Na novou cyklostezku přitom přehrada toužebně čeká. Obec i místní podnikatelé si od ní slibují příliv nových rekreantů, turistů a sportovců. Nádrž má za sebou rozsáhlé opravy hráze a kompletní vyčištění kvůli jedovatým sinicím. Turistický ruch se sem ale vrací jen pozvolna.

„Všichni, kdo se kolem přehrady pohybujeme, na cyklostezku čekáme a víme, že je stěžejní záležitostí, aby se sem lidé dostali a aby tady měli co dělat. Pokud rekreanti nemají vyžití, nevrátí se. Pro in-line bruslaře nebo cyklisty by byla obrovským přínosem a pomohla by celkovému oživení přehrady,“ tvrdí provozovatel zdejšího letního kina Pavel Ošlejšek, který se okolo Plumlova pohybuje už dlouhé roky.

Připomíná, že cyklostezky dnes patří ke standardu, který turisté očekávají. „Nejenže by pomohla rekreaci, ale je příjemnější vyjet si na bruslích okolo přehrady než jezdit někde kolem hlavní silnice plné aut,“ naráží Ošlejšek na některé cyklotrasy v okolí Prostějova.

Místostarostka Plumlova Gabriela Jančíková potvrdila, že stavbu nyní brzdí problém s pozemkem.

„Jeden soukromý majitel se chce soudit s Povodím Moravy. Tvrdí, že pozemek, který je napsaný na Povodí, je jeho. Dokud se to nevyjasní, neposuneme se dál. Musíme počkat na rozhodnutí soudu,“ vysvětlila.

„Tři roky trvalo, než jsme s Povodím vyjednali podmínky, protože měli různé požadavky ohledně přístupu k vodě. Teď je konečně trasa na papíře, máme dotační titul, dokonce i příslib peněz a požádali jsme o územní rozhodnutí, takže doufáme, že se to co nejdříve někam posune,“ přeje si Jančíková.

Stezka vede od Plumlova směrem k letnímu kinu po levém břehu přehrady těsně kolem vody. „Namalované je to krásně, je tam i nějaká část přemostěná. Hodně nám na tom záleží,“ dodala místostarostka.

Mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař potvrdil, že plánovaná cyklostezka prochází přes pozemek, o jehož hranici se vede spor.

U soudu zatím případ nebyl, celou situaci by podle Chmelaře mohla vyřešit dohoda mezi Povodím a Plumlovem.

„Městu jsme nabídli jiné pozemky, po kterých by cyklostezka mohla vést, a také veškerou možnou spolupráci. Zároveň jsme stanovili podmínky, aby cyklostezka nebránila správě a péči o vodní nádrž,“ vysvětlil Chmelař.

Soupeř jménem sinice

Plumlovská přehrada byla oblíbenou turistickou destinací Olomouckého kraje, a podle mluvčího proto Povodí Moravy těší zájem dostat k vodě co nejvíce turistů.

Podle starosty Plumlova mělo být ovšem už v současné době vydané územní rozhodnutí. V optimistické variantě se totiž se zahájením stavby počítalo v letošním roce. Podle Sušně přijde cyklostezka na 14 milionů korun. Na částku, kterou nepokryje plánovaná dotace, by pak mohly přispět i sousední Mostkovice nebo Prostějov.

Přehrada byla kvůli čištění, bagrování dna a opravě hráze vypuštěná pět let. Kdysi oblíbené rekreační místo, které každoročně obléhaly tisíce turistů, pohřbily jedovaté sinice. Nyní si nádrž čistou vodu bez sinic udržuje vesměs větší část sezony, loni zde však hygienici museli v srpnu znovu vyhlásit zákaz koupání.

V boji proti znečištění vody a sinicím Povodí Moravy kromě čistění a bagrování dna vybudovalo na Plumlově, Podhradském rybníku, Bidelci a na Čubernici mokřady a sedimentační nádrže.

Dalším opatřením jsou srážedla fosforu na přítocích. Obce, město Prostějov a Olomoucký kraj na jejich provoz přispívají téměř půl milionem korun ročně. Projekt zahrnuje čtyři stanice, které automaticky podle průtoků přidávají do vody síran železitý.

zpět na článek