„Je to něco úplně jiného, když před vámi planety opravdu létají,“ neskrývá nadšení vedoucí hvězdárny Karel Trutnovský.
Jde o systém takzvané pasivní 3D projekce s počítačem, projektorem a příslušenstvím, který stál přes 200 tisíc korun.
„Máme jedno z nejmodernějších zařízení v zemi. Stačí obyčejné polarizační brýle, které stojí pár desítek korun. Levnější systém by vyžadoval drahé aktivní brýle,“ vysvětluje Trutnovský.
Další výhodou je fakt, že projektor zvládne promítat i veškeré dosavadní 2D pořady, které prostějovská hvězdárna nabízí, a navíc kvalita je podle Trutnovského o třídu lepší.
Prostějov spolupracuje s hvězdárnou ve Vsetíně a jako první podle všeho uvede pořad o sluneční soustavě pro školy, protože toto učivo je součástí osnov.
„Uvažujeme rovněž o 3D promítání o Slunci, hvězdách a Měsíci. Příprava takových pořadů je však časově dost náročná, proto předpokládáme jeden díl ročně,“ dodává Trutnovský.
Hvězdárna potřebuje moderní plátno, promítá na provizorní
Premiéru si nový 3D systém odbyl již v loňském roce, kdy se na hvězdárně v rámci pravidelné Noci vědců promítal pořad o Saturnu spojený s přednáškou.
Hodně práce přitom pracovníkům hvězdárny a expertům dalo celé zařízení vůbec zprovoznit. Počítač, který projekci obsluhuje, měl totiž velké problémy s aktualizacemi operačního systému. Projekce fungovala pouze na starších verzích.
Nakonec se vše podařilo vyřešit, a posledním zádrhelem tak zůstává plátno. Stávající projekční plocha hvězdárny je totiž vyrobená svépomocí a dosahuje pouze standardní kvality.
„To je škoda. Budeme proto žádat o dotaci na moderní plátno, profesionální projekční plocha je opravdu zapotřebí,“ je přesvědčený vedoucí hvězdárny.
Na hvězdárně také už opět slouží unikátní dalekohled
Ultramoderní 3D projekce však není jedinou zajímavostí, kterou se prostějovská observatoř může pochlubit. Už řadu měsíců zde slouží staronový dalekohled, který jinde v České republice návštěvníci nenajdou.
Zařízení je výjimečné hned z několika důvodů. Například má velmi krátké ohnisko, a pozorované objekty jsou tak světelnější. Díky robustní konstrukci se navíc obraz nechvěje. Dalekohled váží jednu a půl tuny a hvězdárna kvůli němu musela dokonce přestavět pozorovatelnu.
Konstrukce jedinečného přístroje vznikla v padesátých letech v prostějovském Agrostroji, v šedesátých letech však dalekohled putoval do Brna a od přestavby tamní hvězdárny poté fungoval ve Vyškově. Když si město pořídilo jiný moderní pozorovací přístroj, vrátil se nakonec opět do prostějovské observatoře.
Dalekohled D400 si vysloužil přezdívku Nové oko do vesmíru. Dá se otáčet okolo optické osy a vždy natočit tak, aby pozorování bylo příjemné.
„To je unikátní vlastnost a neznám jiný dalekohled v České republice, který by to uměl. Já mu říkám Nové oko do vesmíru. Ukáže galaxie, které jinde neuvidíte,“ říká Trutnovský.