Skládka popelovin leží mezi Bukem, Radvanicemi a Prosenicemi. Trasa dálničního úseku z Lipníku nad Bečvou do Přerova vede přímo přes ni. Stavbaři mají v plánu „zaříznout“ páteřní komunikaci v místě úložiště do hloubky jedenácti metrů.
Odtěžit tu chtějí 142 tisíc kubíků popílku, což je asi 17 procent skládky. Vytěžený materiál pak – zjednodušeně řečeno – smíchají s vápnem a zeminou a uloží do tělesa dálnice. O dokonalosti zvoleného postupu mají ale místní lidé velké pochyby, které navíc znásobil nedávný incident na stavbě. Koncem července totiž dělníci zamořili Buk vápnem, které na dálnici naváželi.
„Stalo se to pár dní před avizovaným zahájením těžby popílku. Už na začátku výstavby jsem upozorňoval, že v místě úložiště fouká vítr 360 dní v roce a že by se tomu měla věnovat značná pozornost. V den vápnění dálnice se to potvrdilo. V obci byl oblak bílého prachu, který jsme museli odstát, dokud neodletěl,“ popsal starosta Buku Jaroslav Vrtělka.
Na stole už má stížnost prvních obyvatel, kterým událost připomněla, co zažívali před dvaceti lety.
„Když se sem navážel popílek, byl s ním obrovský problém. Hlavně občanům v dolní části obce se prach dostával do domků každou škvírou. Měli doma ne naprášeno, ale doslova naváto,“ vysvětlil starosta.
Popílek svým složením okolí neohrožuje, tvrdí Skanska
Ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala, který má stavbu D1 u Přerova na starosti, považuje červencový incident za ojedinělý exces.
„Pravděpodobně šlo o nějakou nekázeň. Slíbili jsme, že to se zhotovitelem probereme a budeme apelovat na to, aby dodržoval předepsaný technologický postup,“ řekl Fiala. Skanska chce popílek začít těžit tento týden.
„Počítáme s kropením, vápněním a plachtováním při převozu na delší vzdálenost. Každý den budeme také měřit sílu větru měřáky, které jsme pro tento účel již zakoupili. Popílek musíme vápnit, objednali jsme proto speciální vápno se sníženou prášivostí,“ popsal mluvčí Skansky Ondřej Svatoň.
Popílek je obecným strašákem, obsahuje totiž těžké kovy a při vdechnutí může způsobit vážné zdravotní problémy. Mluvčí Skansky však tvrdí, že v případě úložiště u Buku se lidé nemusejí bát.
„Na kvalitu samotného popílku máme zpracovaný nezávislý audit, ze kterého je zřejmé, že žádná z látek v něm obsažených nedosahuje limitního množství, tudíž okolí svým složením v žádném případě neohrožuje,“ uvedl Svatoň.
Projektanti přímo trefili rybník a skládku, kritizuje odbornice
Naopak přerovská senátorka Jitka Seitlová, která se o dálnici od její přípravy zajímá, obavy místních lidí chápe.
„Od začátku říkám, že popílky na této trase jsou nešťastné. Bezpochyby šlo úložiště obejít. Takto jsou s tím opakované komplikace,“ tvrdí politička.
Podobný názor má i Miloslava Pošvářová, odbornice na dopravní stavby, která dříve pracovala na ŘSD.
„Na celé trase dálnice je jeden rybník a jedna skládka, projektanti se přitom trefili přímo na ně. To je hodně zvláštní. Ve škole se učí, že tomuhle se má projektant vždycky vyhýbat a vést trasu co nejméně komplikovaně,“ řekla. Pošvářová tvrdí, že projekt původně počítal s úplným vytěžením popílkoviště, jeho odvezením a zlikvidováním.
„Z toho na nás padla hrůza, protože jsme si uvědomovali, jak moc by to mohlo při manipulaci zamořit okolí,“ poznamenala. Změnit trasu už podle ní nešlo, protože stavba byla zanesena v územním plánu, měla hotový posudek vlivu na životní prostředí (EIA) a vykoupené pozemky. Se spolupracovníky proto navrhla vyvýšit dálnici a v místě skládky udělat několikametrový zářez.
ŘSD: Trasa dálnice nemohla skládku u Buku obejít
Fiala z brněnského ŘSD podotkl, že trasa Lipník – Přerov nemohla skládku u Buku obejít, protože úložiště vzniklo až poté, co byla vybrána a schválena trasa. Využití popílku pro stavbu dálnice navíc považuje za ekologičtější řešení.
„Když existuje způsob, jak zapracovat nějaké odpady, přijde mi to lepší než plundrovat kamenolomy a vozit materiál na stavbu odjinud,“ dodal.
Jenomže obyvatelé Buku se bojí, že popílek na stavbu dálnice nebude jen z úložiště, které mají za humny, ale že se k nim bude vozit i odpad uložený ještě před revolucí načerno v Předmostí. I tam trasa předposledního úseku dálnice zasáhne do popílkoviště, které Skanska hodlá vytěžit a opět použít na D1.
„Mám informace, že také tento popílek by se mohl vozit k nám. Dotazoval jsem se na to na kontrolních dnech a bylo mi řečeno, že tato situace může nastat. Nechápu, proč to nemohou zapracovat někde u Přerova, my už tady budeme mít prachu dost,“ zlobí se starosta Vrtělka.
Mluvčí Skansky pochybuje, že by takový scénář hrozil. „Naší snahou je využít popílek co nejblíže úložiště. I u Buku se bude zpracovávat maximálně do vzdálenosti 250 metrů.“