Poprvé pospíchal 43letý Ondřej Mučka z Budišovic na Opavsku za starší ženou do vedlejší obce, podruhé za mužem v sousedství. Oba upadli do bezvědomí a jejich blízcí čekali na rychlou záchrannou službu. Dispečeři tam vyslali i školeného dobrovolného zachránce, first respondera, protože byla šance, že poskytne pomoc dříve než osádka sanitky. „K pánovi jsem vyběhl rovnou ze své zahrady, jen tak v kraťasech, bez trička,“ líčil Ondřej Mučka, který 23 let pracuje u státní policie.
Díky tomu oba případy zvládl s klidnou hlavou a oba dopadly dobře. „K first responderům jsem se přihlásil hned začátkem roku, nebyl důvod se rozmýšlet. Předtím jsem dvakrát volal sanitku synovi. S dojezdovými časy je to na vesnici horší než ve městě,“ vysvětloval.
A pochlubil se i novým laickým defibrilátorem, který na jeho žádost koupila tento týden radnice Budišovic. „Jelikož u nás nemáme hasičský sbor, od úterý mám defibrilátor k dispozici já,“ dodal muž.
První zásah 23letého Tomáše Folwarczneho z Třinecka dopadl jinak. „Před třemi měsíci jsem byl doma, když přišla výzva. Sedl jsem na kolo a spěchal k muži z naší vesnice, kterému selhaly životní funkce. Už před mým příjezdem ho oživovali laici podle telefonických pokynů dispečera záchranné služby. V resuscitaci jsem pokračoval a pak i osádka sanitky. Bohužel muž zemřel,“ řekl mladík, který pracuje jako zdravotnický záchranář na urgentním příjmu nemocnice. Pomoc druhým považuje za samozřejmost. Výzvu dispečera přijme opět.
Pomohli například sedmiměsíčnímu dítěti
Mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl řekl, že v kraji je nyní 480 vyškolených first responderů, do konce roku jich má být téměř 800. Dispečeři jim od dubna poslali na mobilní telefon ve speciální aplikaci již 3 566 výzev. Dobrovolníci jich přijali 225 a dokončili 102 zásahů.
Orientační místa pobytu registrovaných vyškolených zachránců v Moravskoslezském kraji.
„First respondeři se podíleli na včasné první pomoci například u sedmiměsíčního dítěte se zástavou oběhu, které se následně naší posádce podařilo zachránit. Pomohli i pacientovi s tepenným krvácením, muži po pádu z výšky nebo postiženému s poruchou vědomí po těžké dopravní nehodě,“ zmínil Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska krajské záchranné služby, který se podílí na zavedení First responder systému.
„Nejcennějším faktorem při záchraně člověka ohroženého na životě je čas. A právě ten lze získat zapojením školeného zachránce, který poskytne základní první pomoc ještě před příjezdem profesionální posádky záchranné služby. First respondeři zvyšují naději pacientů na úspěšnou záchranu. A já si nejvíc cením toho, že máme v kraji velké množství lidí ochotných nezištně pomoci druhým,“ řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Roman Gřegoř.
„Zájemců je opravdu hodně. I mě se často ptají známí, zda by se mohli stát first respondery,“ potvrdil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer. Podotkl, že kraj systém od počátku podporuje, a to nejen finančně. A jeho současné nastavení považuje za účelné.
Podle Jašša se zatím mohou first respondery stát jen lidé, kteří pracují ve zdravotnictví a dalších složkách integrovanného záchranného systému. „Pomoc v terénu bývá stresující. Už 16 vyškolených zachránců skončilo po prvním zásahu. Mnozí ani nedokončí kurz, přiznají si, že na to nemají,“ řekl Jaššo.