Roky byl objekt prázdný a nese stopy po necitlivém zacházení v předrevoluční době. Jeho obnova právě začíná. Podle kastelánky Jitky Slané potrvá léta.
Jak byste popsala stav zámku?
Jsme úplně na začátku, ve stavu nula. Národní památkový ústav zámek převzal na začátku června a to hlavní je před námi. Do konce září má část zámku v pronájmu město Rýmařov. V červnu a červenci se uskutečnily archeologické průzkumy a ještě budou pokračovat. Čeká nás stavebněhistorický průzkum, mapujeme celý zámek. Ten patřil ministerstvu vnitra a do roku 2017 se řešil restituční spor s potomky posledních majitelů Rosty-Forgách de Bárkócz, takže nebyly možné zásadní opravy a tomu stav zámku odpovídá.
V plánu je velká rekonstrukce, čím a kdy se začne?
Jsme ve fázi příprav projektu. Momentálně řešíme zázemí pro správu zámku a budoucí návštěvnické centrum, to by mohlo být už příští sezonu. Řeší se stav střechy, po skončení sezony nás čeká kontrola nejnamáhanějších částí u vikýřů a komínů. Co se týče oprav jako celku, bez hotového projektu náklady neumíme přesně odhadnout. Odhadem oprava potrvá pět deset let.
Vy už ale máte téměř za sebou první sezonu. Jaká byla?
Zámek je od června otevřený čtyři dny v týdnu. Sezona potrvá do konce září, 5. října plánujeme přednášku o výsledcích archeologických průzkumů, zvažujeme i mimořádné prohlídky na Dušičky. Provizorní prohlídková trasa začíná v nejstarší části zámku, v prostorách bývalého takzvaného Tureckého salonu, kde návštěvníci uvidí výstavu o životě janovických Harrachů. Odtud se pokračuje skrz téměř celý zámek až do kaple. Návštěvníci si projdou více než desítku místností, většinu prázdných. Uvidí architekturu zámku a původní fotografie podoby interiérů, které jsou rozesety po celém zámku. Průvodci je používají k tomu, aby lidem ukázali, jak to tady vypadalo za Harrachů. Pro spoustu návštěvníků jsou vodítkem, jak si místnost představit zařízenou. A jsou na nich i zajímavosti. Například v Parohovém sále, který byl chloubou Harrachů, je na snímku interiérů vidět původní zařízení včetně pingpongového stolu. To je ve vybavení zámků trochu rarita.
Zámek v Janovicích
|
Jací návštěvníci k vám chodí?
Spousta jich tady kdysi byla a porovnávají, jak si zámek pamatují, co se změnilo, co se ještě změní. Druhou částí návštěvníků jsou ti, kteří jsou zde poprvé a dozvěděli se o nás náhodou nebo díky sociálním sítím. Zámek je pro ně velkým překvapením. Srovnávají ho s ostatními, což ale není vůbec možné.
Lze ještě někde jinde vidět zámek v takto neopravené podobě?
Ne, to je u nás unikátní.
Jaký jste měla vy sama pocit, když jste zámek viděla poprvé?
Můj první osobní kontakt se zámkem se uskutečnil při obhlídce během konkurzu na kastelána. To jsem jej viděla zvenčí a už tehdy mě velmi překvapila jeho rozhlehlost. Jsme v podhůří Jeseníků a objekty tohoto typu tady jinak nejsou. Až za několik měsíců jsem pak měla možnost podívat se dovnitř. Při prohlídce interiérů včetně půdy, která je třípatrová, jsem zjistila, že jeho rozlehlost je opravdu majestátní.
Jaké budou jeho prohlídky?
Teď je prioritou návštěvnické centrum s pokladnou a zázemím, bude v přízemí při vstupu do objektu. Plánuje se i postupné rozšiřování prozatímní trasy, do kterého chceme zapojit i město a místní muzeum. Do budoucna chceme vytvořit stálou prohlídkovou trasu. Na fotografiích z přelomu 19. a 20. století a 20. a 30. let 20. století máme díky dceři posledního Harracha, která velmi ráda fotila a zachytila podobu jednotlivých pokojů, hlavní vodítko. Cenným zdrojem je Zemský archiv v Brně, kde je rodinný archiv Harrachů, a také potomci posledních majitelů. A samozřejmě pamětníci. Před časem tady byla paní, která na zámku žila, jelikož tady byl státní archiv a archiváři na zámku měli i byty. Žila tady jako dítě a vyprávěla, jak to tady chodilo i vypadalo.
Změnil se zámek po válce?
Při budování bytů pro archiváře se tvořily rozvody vody, odpadů, prostory se měnily. Když zámek začal sloužit pro potřeby JZD, byla zničena všechna zámecká kachlová kamna. Na půdě máme jen pár dochovaných kachlí. Už poválečná konfiskace byla velmi podivná. Koluje o ní spousta zvěstí, možná se ještě dostaneme k nějaké informaci. Třeba když se vracela část majetku Forgáchům, byl naložen celý vlak nábytku, mobiliáře i trofejí a vlak jel do Maďarska. Když ale přijel k hranicím, byl prázdný.
Jak budete tedy postupovat?
Budeme hledat ten nejpodobnější mobiliář. Dostala se ke mně informace, že část zámeckého mobiliáře je ještě v Rýmařově u místních lidí. Ráda bych je oslovila. Obecně panuje obava, že by lidem mohlo být vyčteno, když něco doma mají, ale tím se nezabýváme. Naším cílem je například dlouhodobá zápůjčka. Při tvorbě tras se využívá i mobiliář jiných zámků, také formou dlouhodobých zápůjček. Dalším zdrojem jsou starožitnosti, bazary, dražby, akvizice. I sami návštěvníci přicházejí s tím, že mají něco doma.
Máte už první úspěchy?
V červenci se podařilo získat knihovní skříně z kláštera v Lipníku nad Bečvou, jsou velmi podobné těm původním. To je jeden z našich prvních úlovků. Zatím ale převážně hledáme.
V čem vidíte hlavní přednost janovického zámku?
V jeho poloze. Podhůří Jeseníků mu dává nádech tajemna, romantiky. Zámek fungoval i s pivovarem, Harrachové byli výborní lesníci, poslední dva majitelé byli i velcí nadšenci do umění. Shromažďovali sbírku různých trofejí, přiváželi suvenýry z cest na východ, bylo tu i lesnické muzeum. Zámek opravdu žil bohatým kulturním životem. To chceme připomenout.
Zámek stojí v rýmařovské místní části Janovice na Bruntálsku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz