Ministerstvo si analýzu zadalo, aby zjistilo, zda opatření na zlepšení kvality ovzduší v Česku mohou za stávajícího působení škodlivin proudících ze zahraničí zlepšit ovzduší až na podlimitní úroveň. Zjistilo, že nemohou.
„Zahraniční zdroje se podílí na znečištění v České republice asi 50 procenty, obecně to platí pro znečištění polétavým prachem i benzo(a)pyrenem. Ovlivňují kvalitu ovzduší zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění ze zahraničí, primárními emisemi z polských domácností,“ shrnula mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
V Moravskoslezském kraji je ale situace specifická, jednak blízkostí polských zdrojů, jednak ale také vlastními velkými zdroji.
„Na nejvíce znečištěných lokalitách v obcích Moravskoslezského kraje je podíl zahraničních zdrojů menší, protože v těchto lokalitách je větší příspěvek místních významných zdrojů. Na druhou stranu v lokalitách, jako jsou Věřňovice, může být naopak i větší,“ uvedla Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu, který analýzu zpracovával.
V Ostravě tak modelové výpočty potvrdily, že zdroje ze zahraničí jsou tam odpovědné za 30 až 40 procent znečištění. Naopak oblasti bez místních velkých zdrojů podle mluvčí Roubíčkové může Polsko ovlivňovat až z 80 procent.
„Problémem pohraničních oblastí kraje jsou hlavně emise z polských lokálních topenišť. Velké emisní zdroje jsou v Polsku dál od hranice a zasahují plošně větší území,“ vysvětlila Blanka Krejčí.
Sekundární imise
|
Cítí to například Věřňovice na Karvinsku. Tamní stanice hlásí jedny z nejvyšších čísel znečištění. „Jsme nízko, v nivě řeky Olše, i proto se tady smog drží. Obec je téměř celá plynofikovaná a desítky lidí si vyměnily kotel prostřednictvím dotací. Ale když je bezvětří, je špatně. Jsme blízko hranice a na polské straně je také hodně malých zdrojů,“ řekl starosta Dolní Lutyně, k níž Věřňovice patří, Pavel Buzek.
Ovzduší dále podle analýzy v průměru ze 30 procent špiní domácí kotle a zhruba z 20 procent doprava. Na domácí průmysl a energetiku ukazují jednotky procent. Ani v tomto však Moravskoslezský kraj neodpovídá průměru. Lokálně vyšší podíl průmyslu přiznávají Ostravsku sami autoři analýzy. Dokládají jej i jiné studie.
„I zbylý průmysl má významný vliv. Tvoří tři hotspoty, které rozptylují znečišťující látky do celé Moravské brány. Nad Přívozem, okolo bývalé Nové huti a Třince jsou například tři bubliny vysokých koncentrací benzo(a)pyrenu,“ nastínil například Petr Jančík z Vysoké školy báňské, který v projektu Air Tritia mapuje stav ovzduší v česko-polsko-slovenském příhraničí.
Ovzduší ovlivňuje i místní huť
Potvrzuje to také situace v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích. Podle starosty obvodu Aleše Boháče je velký vliv místní huti na stav ovzduší neoddiskutovatelný.
„Hodnoty polétavého prachu i karcinogenního benzo(a)pyrenu naměřené stanicí v ulici Nad Obcí jsou několikanásobně vyšší než ty, které hlásí nejbližší měřicí stanice v okolí. Ukazuje to jednoznačně na velký místní zdroj,“ uvádí starosta s tím, že pokud by převažovaly vlivy z Polska, byla by čísla s okolními stanicemi srovnatelná.
Beze změn v Polsku podle odborníků ovzduší rozhodně čisté nebude. „I kdybychom uskutečnili na naší straně hranic veškerá opatření ke zlepšení kvality ovzduší, nemůžeme dosáhnout imisních limitů,“ konstatovala meteoroložka Krejčí.
Polsko reguluje své zdroje až v posledních letech. Od roku 2015 tam samosprávy mohou zakázat některé typy kotlů a paliv, loni tam odstartovaly dotační programy pro domácnosti zaměřené na čistší ovzduší.
„Faktem ale zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě. Efekt realizovaných opaření se proto projeví až zhruba v horizontu roku 2030. Ministerstvo životního prostředí již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí. K větší spolupráci jsme vyzvali i Evropskou komisi,“ uzavřela mluvčí ministerstva Roubíčková.
Měření znečištění ovzduší v Horní Suché na Karvinsku (duben 2018):
6. dubna 2018 |