iDNES.cz

Hodnota OKD nebyla v roce 2006 záporná, tvrdí někdejší majitel Bakala

  19:10
Minus 1,6 miliardy korun měla být v roce 2006 hodnota společnosti OKD podle právníků společnosti Správa pohledávek OKD (SP OKD), která má na starost dokončení insolvenčního řízení, do nějž společnost OKD spadla v roce 2016. Těžební část byla následně oddělena a funguje samostatně. Někdejší majitel společnosti Zdeněk Bakala s tím ale nesouhlasí.

Spolumajitel OKD Zdeněk Bakala sfáral v listopadu 2004 do šachty Staříč v Dole Paskov. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Zdeněk Bakala věděl, respektive musel vědět, že důlní závody bez neprovozního majetku tehdejší společnosti OKD měly již v roce 2005 zápornou hodnotu ve výši cca 1,6 miliardy korun,“ stojí ve vyjádření SP OKD, zveřejněném v insolvenčním rejstříku.

SP OKD svá tvrzení opírá o znalecký posudek, který si v roce 2005 nechala zpracovat společnost Karbon Invest, tehdejší majitel OKD.

S tím ale Zdeněk Bakala nesouhlasí. „Všechna tato tvrzení SP OKD jsou nepravdivá a neopodstatněná. SP OKD zkresleně prezentuje situaci OKD, zneužívá a vytrhuje z kontextu údaje obsažené ve znaleckých posudcích,“ řekla Šárka Samková, mluvčí Zdeňka Bakaly.

Kompletní výhrady k vyjádření Správy pohledávek OKD zveřejnila Bakalova firma Cercl Mining v insolvenčním rejstříku. Společnost Cercl Mining je Správou pohledávek OKD žalována kvůli výplatě dividend ve výši 12 miliard korun.

Podle zástupců Cercl Mining nebyly důvodem insolvence OKD z roku 2016 finanční transakce, ale propad cen uhlí a poptávky. „SP OKD pomíjí, že do majetku OKD jako jedné z nástupnických společností po vydělení důlní činnosti připadl rovněž majetek a finanční prostředky, které posudek ocenil samostatně a celkově na částku přibližně 15,8 miliardy korun,“ přiblížila jednu z výhrad vůči tvrzení Správy pohledávek mluvčí Samková.

Bakala se opírá o jiný posudek

Spor obou stran se týká situace v roce 2006, kdy byla společnost OKD rozdělena na několik částí, vedle těžební společnosti tak vzniklo několik firem, do nichž byla převedena aktiva firmy, která se netýkala přímo těžby.

Z majetku OKD tak byly vyvedeny například tehdejší byty OKD i další nemovitosti a pozemky, které přímo nesouvisely s těžbou, nebo doprava. Své tvrzení zástupci Zdeňka Bakaly opírají také o jiný posudek, vypracovaný v roce 2006.

„Posudek EY ocenil OKD jako zanikající společnost na částku přibližně 52,34 miliardy korun a hodnotu nástupnické společnosti, která převzala důlní činnosti, na částku 40,888 miliardy korun. Tuto hodnotu podniku rovněž akceptoval auditor,“ vysvětluje Samková.

A o nesprávném výkladu posudku o stavu společnosti OKD z roku 2005 podle mluvčí svědčí i události spojené s pozdějším vstupem společnosti NWR na burzu, kdy byla tržní hodnota OKD v roce 2008 investory oceněna na částku 110 miliard korun.

K tomu je ale potřeba dodat, že se krátce před vstupem na burzu hodnota majetku těžební částky OKD skokově navýšila, a to rozšířením rozsahu vytěžitelných zásob uhlí.

Toho společnost dosáhla tím, že začala započítávat zásoby ležící ve větších hloubkách. Jejich těžba by ve výsledku znamenala vyšší náklady na těžbu, nutnost pořízení výkonnějších a odolnějších strojů a podobně. K tomuto kroku podnik OKD skutečně sáhl, nákup strojů za několik miliard korun ale firmě přinesl mnoho dalších problémů.

zpět na článek