„Byla to jediná legislativou daná možnost, jak s problémy, které přinášejí soukromé ubytovny, bojovat a jak zabránit přísunu nových a nových sociálně slabých. Za více než rok fungování se nám osvědčila. Výplata doplatků na bydlení v těchto místech klesla o polovinu, a to z 86 na 43,“ konstatoval starosta Bohumína Petr Vícha.
Bezdoplatkovou zónu má Bohumín ve třech lokalitách. „Část přespolních sociálně slabších zcela opustila město. Jejich příliv sice neustal, ale jejich pobyt v Bohumíně je kvůli vyhlášeným zónám krátkodobý, protože nemají dostatek svých prostředků na bydlení. V problémových ubytovnách proto ubylo nájemníků,“ upřesnila mluvčí města Lucie Balcarová.
Lidé na dávkách se také méně stěhují, protože vědí, že když se přesunou jinam, o doplatek přijdou. Ubylo i konfliktních situací.
„Zlepšení v místech zón strážníci zaznamenávají. Se zónami vznikly i posty okrskářů, kteří se pohybují ve svých vytyčených lokalitách a mohou situaci lépe sledovat,“ uvedl mluvčí karvinské radnice Lukáš Hudeček.
V Karviné bezdoplatková oblast pokrývá asi šedesát procent města. „Podle našich informací se do Karviné přestali stěhovat sociálně slabí z jiných částí republiky,“ dodal Hudeček. V Karviné kvůli opatření skončila i jedna z ubytoven, druhou koupilo a zrušilo město.
Bruntál nemá problém s ubytovnami, sociálně slabé majitelé nemovitostí ubytovávají v bytech po celém městě. Radnice do zón začlenila víc než třetinu ulic.
„Už máme informace, že tam novým žadatelům doplatek nebyl poskytnut. Zónu máme všude, kde se vyskytují bytové domy,“ řekl starosta Petr Rys.
Zónu chtějí i v Havířově a Orlové
Podle aktuálních údajů úřadu práce jsou v kraji již bezmála tři desítky bezdoplatkových zón. „V Moravskoslezském kraji obce dosud vyhlásily 26 bezdoplatkových zón,“ upřesnil ředitel krajské pobočky Úřadu práce ČR Petr Prokop.
Úřad doplatky přiznává a vyplácí. „Za první pololetí letošního roku se v Moravskoslezském kraji vyplatilo celkově 221 351 116 korun. Celkově vyplacená částka doplatku na bydlení v kraji za rok 2018 činí 507 586 239 korun,“ sdělil Prokop. Částka klesá, v roce 2017 činila 637 milionů, o rok dřív 739 milionů.
Počty zón se zřejmě ještě navýší. Ostrava-Jih v dubnu vyhlásila první a chce další.
„Většina přivítala krok k zamezení přílivu obyvatel, kteří nežádoucím chováním znepříjemňují ostatním život. Ostrava-Jih usiluje o vyhlášení dalších, v současnosti čekáme na vyjádření k podaným čtyřem návrhům,“ uvedla mluvčí obvodu Gabriela Gödelová.
O zónu stojí i Orlová či Havířov, případné rozšíření nevylučuje Bohumín. Podle odpůrců opatření dopadá především na sociálně slabé.
„Vyhláška se neptá na individuální situaci. Nejhůř dopadne na ty nejslabší. Mají nejméně možností se bránit a hledat jiné bydlení,“ řekl Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování.