„Pro nás to byly v některých případech nečekané skvosty,“ sdělili architekti Helga Bencúrová Kozelská a Jiří Syrový, kteří se na studii podíleli.
„Například dělnická kolonie pro pracovníky železáren byla velmi specificky postavená. Budovala se od 70. let 19. století pod taktovkou vídeňských architektů,“ zmínila Bencúrová Kozelská.
Podle Radima Ježe z Muzea Těšínska představují dřevěné domky kolonie doklad spojení užitných obytných objektů s prvky lidového bydlení, který se již v jiných oblastech nedochoval.
„K nejstarším patří Starý Borek naproti nádraží z dřevěných a roubených domů,“ popsal Jež s tím, že shoda dřevěné zástavby s valašským nebo těšínským roubeným domem spočívala v použití smrku, v roubené konstrukci s rybinovou vazbou na nároží a tvaru střechy.
„Dům byl určený pro čtyři rodiny, zejména pro ty s větším počtem dětí. Kolonie je významná i celkovou dispozicí na promyšleném šachovnicovém půdorysu. Jednotlivé rodiny tak žily individuálněji než v jiných koloniích, jelikož každý byt tvořil samostatnou uzavřenou jednotkou s vlastním příslušenstvím. To představovalo nesporný pokrok.“
Byty postavené v roce 1877 tvořila chodba, obývací pokoj, kuchyň a komora dohromady o rozloze 32 metrů čtverečních.
Při průzkumu odborníci pátrali i v archivních materiálech, kde dohledali, že budova, kde nyní sídlí Klub důchodců Třineckých železáren, je pozůstatkem panského dvora z 18. století, za nímž se nacházel zámek, který zanikl v první polovině 20. století.
Architekti také upozornili na funkcionalistický vodojem na Jahodné, cenné secesní a funkcionalistické vily v Dolní Líštné a Starém Městě, průmyslovou architekturu na Borku, celý areál Nemocnice Třinec, okolí starého mlýna v Lyžbicích nebo několik usedlostí z 19. století v příměstských částech Třince.
Výsledky uvidí i lidé
„Dosud se v Třinci podrobný architektonický ani urbanistický průzkum nedělal, takže tyto stavby a území nebyly podchyceny. Stavební úřad dostal na základě těchto podkladů doporučení, jak postupovat při povolování dostaveb, aby zůstaly tyto hodnoty zachovány,“ potvrdila Bencúrová Kozelská.
Průzkum se zatím uskutečnil v částech Třince – Horní a Dolní Líštná, Lyžbice, Guty, Karpentná, Oldřichovice, Tyra, Český Puncov a Kojkovice; v Neborech se dokončuje.
„Výsledky územně analytického průzkumu jsou natolik zajímavé, že se s nimi chceme podělit i s širší veřejností. Až budou podklady kompletní, plánujeme uspořádat besedu s architekty a představit výsledky průzkumu zájemcům,“ doplnila primátorka Věra Palkovská.
Podle vedoucí odboru stavebního řádu a územního plánování magistrátu Věry Pindurové poslouží průzkum jako návod, jak rozvíjet a chránit Třinec z urbanistického pohledu.