iDNES.cz

O den dříve než jinde. Před osmdesáti lety vtrhli nacisté do Ostravy

  8:38
Německá okupace Ostravy začala v březnu 1939 o den dříve, než ve zbytku republiky. S odporem se wehrmacht takřka nesetkal. Od národní tragédie právě uplynulo osmdesát let.

Vojenská přehlídka v areálu Vítkovických železáren v prvních dnech okupace Ostravy v březnu 1939. Zcela vlevo krajský šéf NSDAP Vilém Heinz, v popředí ve světlejší důstojnické uniformě vojenský velitel Ostravy, generálmajor Walter Keiner. | foto: Archiv města Ostravy

Bylo sychravé úterý 14. března 1939. Najednou někdy po sedmnácté hodině, už se začínalo stmívat, se od Petřkovic, kde už několik měsíců ležela Hitlerova německá Říše, přivalila do centra Ostravy vojenská kolona.

Češi strašili Němce slepými náboji. Boj v Místku začal zbrklou střelbou

Zatímco ostravští Němci výskali radostí a zdviženou pravicí zdravili krajany, Češi nevěřícně zírali na okupanty, kteří cupovali zbytky rozpadajícího se Československa.

Lidé se ještě utěšovali, že jednotky městem jen projíždějí na Slovensko, které zrovna v tento den na Hitlerovo přání vyhlásilo samostatnost. Třeba wehrmacht chce zabránit územním nárokům Maďarů, doufali Ostravané.

„Tehdejší první náměstek starosty Bohumil Rolek ve svých vzpomínkách uvádí, že když za ním na radnici ještě v noci 14. března dorazili zástupci wehrmachtu, tak také vyjádřil přesvědčení o dočasném přechodu městem. Přítomný generál ho však velmi rychle vyvedl z omylu,“ přibližuje Jozef Šerka z Archivu města Ostravy s tím, že ostravský starosta Josef Chalupník byl zrovna na jednání v Praze.

Březen 1939 v Ostravě

Nacisté v osudný den obsadili už jen torzo kraje. Vždyť od začátku října 1938 oblasti Bruntálska, Opavska a velké části Novojičínska patřily do zabraného pohraničí. A Těšínsko, východní část regionu, okupovali Poláci.

Právě Ostravsko bylo pro Hitlera vytouženým územím. Proto poslal vojsko o den dříve, než obsadil zbytek země včetně Prahy. V okamžiku, kdy wehrmacht vstoupil do Ostravy, se prezident Emil Hácha teprve blížil k Berlínu, kde byl přinucen k souhlasu s okupací.

„Němci se nejspíše obávali reakce Poláků, vždyť polská hranice tehdy ležela na východním okraji dnešní Ostravy. Nechtěli riskovat jejich nenadálou akci, protože o uhelné doly a Vítkovické železárny měli mimořádný zájem,“ vysvětlil nacistické pohnutky Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě.

Na odpor wehrmacht narazil až v Místku

Hlavní proud okupantů směřoval od Petřkovic po dnešní Sokolské třídě k radnici na Prokešově náměstí. Další kolony přijížděly po mostech z Koblova, ze Svinova a z Polanky nad Odrou.

Z dobového tisku...

Protižidovská čistka se nevyhnula ani ostravským soudům.
Ukázka ostravského tisku ze 16. března 1939.
Noviny už deset dnů po začátku okupace informovaly o přejmenování ostravských...
Ukázka ostravského tisku z března 1939 na začátku nacistické okupace.

S odporem se v Ostravě nikde nesetkaly, bez jediného výstřelu odzbrojily i vojenskou posádku na Hranečníku. Střílelo se až u Czajankových kasáren v Místku.

Ačkoliv se Němci snažili všemožně přesvědčovat, že jim jde o klid a spolupráci, skutečnost byla hodně odlišná. Za prvními sledy vojáků totiž dorazilo gestapo a začalo nelítostné zatýkání.

Nacisté byli dobře připraveni. „Už v noci ze 14. na 15. března bylo zatčeno několik lidí, mezi prvními ostravský policejní prezident Emil Bača, bývalý legionář a zpravodajec,“ uvádí historik Kolář.

V celách skončili němečtí emigranti, komunisté, legionáři i funkcionáři Sokola.

Netrvalo dlouho a objevily se první oběti okupace. „Policejní strážmistr Leopold Hampl měl být zastřelen při policejním výslechu. Snažil jsem se to ověřit v kremační knize, kde je opravdu u jeho jména uvedena jako příčina smrti střelná rána. Jen je tam připsána sebevražda. Nevíme, co se při výslechu odehrálo,“ líčí archivář Šerka.

Zoufalí Židé páchali sebevraždy

V bezvýchodné situaci se ocitli Židé. Mnozí před nedávnem prchli ze smrtelného nebezpečí už z Německa a teď neměli kam uniknout.

„Je zadokumentováno, že už v prvních dnech okupace spáchalo sebevraždu poměrně hodně ostravských Židů,“ říká Kolář a Šerka to potvrzuje: „V kremační knize je od 14. března v dalších dnech uvedena řada židovských jmen s dodatkem, že spáchali sebevraždu.“

Židům byl takřka okamžitě zakázán vstup do kaváren a dalších provozoven, z vlastních obchodů byli vyhnáni, o práci přišli i všichni židovští soudci.

Gestapo se nejprve usídlilo ve vile v Sadové ulici poblíž Nové radnice, poté si zřídilo centrálu v okresním sociálním domě vedle městské nemocnice, nyní v objektu působí Národní památkový ústav.

Zastupitelé poslali Hitlerovi děkovný telegram

Razantní změny čekalo i vedení Ostravy. V čele města stanul německý advokát Josef Hinner. „Byl to kompromis. Hinner měl českou manželku, u soudů zastupoval i Čechy, česky hovořil velmi dobře,“ připomíná Šerka.

Vojensky uchopil veškerou moc generálmajor Walter Keiner, který později na východní frontě přišel o nohu a zemřel v pokročilém věku na konci 70. let.

Ostravské zastupitelstvo se nuceně sešlo už druhý den po zahájení okupace. Na závěr jednání pak potupně poslalo Adolfu Hitlerovi děkovný telegram.

Tak před osmdesáti lety začalo jedno z nejtemnějších období naší republiky. V Ostravě nacistická okupace trvala šest let, jeden měsíc a šestnáct dnů.

Připomeňte si okolnosti okupace v roce 1939 v krátkém videodokumentu:

Autor:
zpět na článek