„Počítáme s provedením hrubé stavby celého kostela a samozřejmě bychom rádi zvládli i část interiéru. Díky daru města Ostravy také budou pořízeny nové zvony,“ předeslal další dění vedoucí stavebního odboru ostravsko-opavské diecéze Václav Kotásek.
Zbytky památkově chráněného kostela ze 16. století jsou pryč, ohořelé dřevo uskladněné v třinecké bývalé hasičské zbrojnici budou dále zkoumat a měřit.
„Máme zajištěno veškeré řezivo pro stavbu. Jde hlavně o jedlové dřevo z Hošťálkové na Vsetínsku pro srub a krovy kostela,“ doplnil Kotásek.
Celý kostel bude z beskydských stromů
Přiblížil, že kulatinu tesaři podélně rozpůlili, zbavili kůry a z vnitřní strany otesali. Nyní leží na pile svázané tak, aby se při nutném vysychání nedeformovalo.
Diecéze má k dispozici dubové dřevo pro kostelní práh a většinu šindelů v nestandardní délce 70 centimetrů (obvyklý je rozměr 55 centimetrů – pozn. red.). Smrkové dřevo na šindele dodaly Biskupské lesy z Bílé na Frýdecko-Místecku. Kostelní replika tak bude jen z beskydských stromů.
Biskupství rovněž finišuje s dokončením projektu pro stavební povolení. „Ten kromě dřevěné konstrukce řeší i budoucí zajištění elektronikou proti požáru, vykradení a dalšímu nebezpečí,“ poznamenal Kotásek.
Sbírka zatím vynesla 3,7 milionu
Těší ho solidarita veřejnosti, což se projevuje i velkým množstvím zaslaných fotografií původního kostela, díky čemuž replika získá co nejvěrnější podobu.
Lidé také posílají peníze na sbírku založenou Třincem, jejíž výtěžek poslouží k obnově interiéru kostela. Na konci minulého týdne bylo na kontu 3,73 milionu korun. „Zájemci mohou přispívat až do letošního podzimu,“ uvedla třinecká primátorka Věra Palkovská.
Zdůraznila, že pro Třinec byl kostelík nejstarší historickou památkou. „Lidé přesto na toto místo stále chodí, i když tam kostelík nestojí. Navštívili jej představitelé české vlády i manželka prezidenta republiky. Moc bych si přála, až bude nový kostelík stát, aby si do něj našli cestu nejen věřící, ale opět i turisté,“ uvedla primátorka Třince.
Mírné starosti činí diecézi zdlouhavá administrativa. „Vinou toho jsou přípravné práce pomalejší než před patnácti lety obnova shořelého kostela v Ostravě-Hrabové,“ zmínil Kotásek podobně zničující požár.
Tresty tři a půl, osm a devět let vězení
Tehdy byla na vině technická závada, kdežto předloni se „činili“ tři výrostci, kteří gutský kostelík zapálili. Iniciátor Jan Bortel by měl za mřížemi strávit devět a půl roku, řidič žhářské výpravy Jakub Hurník dostal osm let vězení a třetímu viníkovi, který kostel zapálil, soud vyměřil tři a půl roku. Ten dostal nejnižší trest, protože mu do plnoletosti zbýval jeden den a byl tedy považován za mladistvého. Díky tomu také nelze zveřejnit jeho jméno nebo podobu.
Viníci zániku kostela před Krajským soudem v Ostravě
28. června 2018 |
Podle České televize chce Hurník a jeho nejbližší podat dovolání k Nejvyššímu soudu, přičemž poukazují na jeho nejmenší vinu a také to byl on, kdo se šel policii sám přihlásit.
Bortel podle televize ještě do vězení nenastoupil, protože si podal žádost o odklad z důvodu vážné nemoci. Ve vězení už je přímý žhář a brzy by si mohl podat žádost o podmínečné propuštění.