„Kontroloři tak mají nový nástroj, pomocí něhož mohou při kontrole podezřelé domácnosti určit, čím topí. Červená barva znamená prokazatelné spalování kontaminovaného paliva, oranžová situaci, kdy spalování odpadů nelze prokázat ani vyloučit, zelená pak vytápění odpadky neprokazuje,“ uvedla mluvčí ostravské technické univerzity Petra Halíková.
Metoda vznikla na zakázku ministerstva životního prostředí a její vznik provázelo rozsáhlé testování.
„Spalovací zkoušky jsme prováděli ve zkušebně Výzkumného energetického centra, kde je možné otestovat různé druhy kotlů a paliva při podmínkách blízkých reálnému provozu v domácnostech,“ popsal Jiří Horák, vedoucí zkušebny centra, který se dlouhodobě zabývá vytápěním a coby Smokeman také učí populárně-naučnou formou, jak správně topit.
Analyzovalo se na 110 vzorků popela. Při spalovacích testech se použila pevná paliva běžně dostupná na trhu v České republice a běžné odpadní látky, které se vyskytují v domácnostech.
Zkouška se uskutečnila v různých kotlích – prohořívacích, odhořívacích i zplyňovacích. Skládala se ze zátopu, vytvoření základní vrstvy a spalování sledovaného paliva.
Nejdříve spalovali čistá paliva, pak je začali míchat. S koberci, starými textiliemi, linoleem, plasty, ale i dřevotřískou, laminem či starými rámy dřevěných oken. Pro účely testování na zkušebně, a tedy spalování těchto látek, museli mít vědci výjimku ministerstva.
Výsledek - v řádech týdnů
Ve výsledném popelu vědci pak sledovali ukazatele, které jim prozradí, spalováním jakých látek popel vznikl.
„Každá ze skupin paliva – biomasa, černé uhlí, hnědé uhlí nebo jejich kombinace – má totiž ve vzorcích popela stanovené limitní hodnoty koncentrace vybraných ukazatelů, jako jsou například antimon, měď, olovo nebo chloridy,“ vysvětlil princip Horák.
Pokud jsou ve vzorku výrazně překročené dvě a více hodnot, tedy minimálně dva indexy přesahují 200 procent, pak se popel obrazně označí červenou a je tím prokázáno spalování kontaminovaného odpadu.
Výsledek má kontrolní orgán v řádech týdnů od odebrání vzorku popela v domácnosti. Metoda už je v praxi kontrolorům k dispozici. Vědci na zdokonalování metody dále pracují.
Možnost kontroly mají obce s rozšířenou působností od ledna 2017. Kontrol už se uskutečnily stovky, jen malá část z nich však přímo v domácnostech. Úřad totiž musí dodržet stanovený postup.
Nejprve dům a kouř vycházející z jeho komína obhlédnout zvenčí. Od domkaře mohou žádat protokoly o revizi kotle nebo mu zašlou upozornění. Pokud problém i nadále trvá, mají právo vstoupit do domu.
Většinou však problém s čoudícím komínem vyřeší už první upozornění.
„Domkaře jsme si předvolali na magistrát, vyzvali je k předložení revizní zprávy ke kotli a poučili o povinnostech provozovatele stacionárního zdroje. Revizní zprávu předložili všichni. Přímá kontrola v domácnosti zatím provedena nebyla a nebyla uložena ani pokuta,“ shrnula loni koncem roku kontrolní činnost topících domkařů za Frýdek-Místek mluvčí tamního magistrátu Jana Matějíková.
Provádění rozborů popela zatím potvrdila pouze krnovská radnice. „Rozbor pochybení neprokázal,“ informovala mluvčí krnovské radnice Dita Círová.
Při prokázání spalování kontaminovaného paliva hrozí majiteli topeniště až padesátitisícová pokuta. Radnice v kraji pokuty za špatné topení rozdávají zatím výjimečně, a když, tak se pohybují okolo jednoho až dvou tisíc korun. Pokuty byly zatím uděleny v Ostravě či Karviné.