iDNES.cz

Za války zachráněný Žid v 93 letech dosáhl uznání pro krnovské zachránce

  19:04
Čtyři měsíce za války riskovali život, aby zachránili dva židovské mladíky na útěku před transportem. Za to se manželé Antonín a Marie Belánikovi u Krnova stali Spravedlivými mezi národy. Slavnostní obřad inicioval jeden ze zachráněných židovských bratrů, dnes třiadevadesátiletý Alexander Fried.

Ocenění Spravedlivý mezi národy dostali potomci manželů Belánikových, kteří za 2. světové války zachránili dva židovské sourozence Alexandera a Ferdinanda Friedovi. Na fotce ze synagogy v Krnově Alexander Fried s manželkou (5. listopadu 2018) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Napřed položil na jejich hrob květiny, poté zamířil do krnovské synagogy. Tam jim v pondělí v podvečer právě na jeho popud izraelský stát in memoriam udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.

Manželé Antonín a Marie Belánikovi totiž třiadevadesátiletému Alexandru Friedovi a také jeho o dva roky mladšímu bratru Ferdinandovi za války zachránili život.

Alexander Fried se narodil v květnu 1925 na Podkarpatské Rusi. Rodina se záhy stěhovala do Žiliny, kde otevřela košer restauraci. Prvním transportům Židů v roce 1942 se ještě vyhnula, v roce 1944 však byli bratři Alexandr a Ferdinand matkou donuceni z domova utéct.

„Když jsem se po několika hodinách vrátil, na dveřích už byly pásky gestapa,“ zavzpomínal se slzami v očích Alexander Fried.

V lomu nedaleko Žiliny však bratři potkali Antonína Belánika. „Hledali jsme pomoc. Najednou mi někdo klepe na rameno a říká: Chlapci, já vás zachráním,“ popsal Fried.

Od září do prosince 1944 dvojici mladíků Belánikovi, ačkoliv měli v chalupě dvě děti a třetí na cestě, schovávali. Na půdě na seně a pak také ve vykopané jámě ve sklepě pod bramborami. V prosinci 1944 Belánika zatkli v Žilině a Friedovy odhalili vlasovci. Mladíci putovali do koncentračních táborů v Seredi a Sachsenhausenu. Během pochodu smrti pak byli osvobozeni.

Ocenění převzaly v krnovské synagoze z rukou Daniela Merona, velvyslance Státu Izrael, čtyři ze šesti dětí Belánikových. Dcery Olga Zapletalová, Antonie Vojtková a Marie Přádková a syn Eduard Belánik. „Manželé Belánikovi jsou 118. a 119. občané České republiky, kteří obdrží toto ocenění,“ uvedl velvyslanec.

Spravedlivý mezi národy

  • Termín označuje lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem.
  • Titul uděluje izraelská Komise pro rozpoznávání spravedlivých, jež funguje při památníku obětem holocaustu Jad Vašem.
  • V České republice je tímto titulem včetně manželů Belánikových oceněno již 119 lidí.

Ceremoniál nebyl prvním setkáním Alexandera Frieda s rodinou jeho zachránců.

„Šaňo k nám jezdí od jednadevadesátého roku, ještě když žila maminka. Tatínek umřel brzy, toho už nestihl, ale s maminkou se několikrát viděl,“ řekla dcera Belánikových Olga Zapletalová.

S vazbou na Krnov jde už o třetí titul Spravedlivý mezi národy. Od roku 1994 je jeho držitelem Alois Holub, jehož za pomoc židovským vězňům navrhl Sinaj Adler, spoluvězeň z koncentračního tábora Mauthausen. Holub mu nosil jídlo. Po válce už nemohl pracovat jako truhlář, usadil se v Krnově a pracoval v tamní varhanářské továrně.

Přímo v Jeruzalémě byl titul v roce 1995 udělen Leopoldu a Antonii Bačovským, volyňským Čechům, kteří po válce našli domov na Krnovsku. Na podzim 1942 se ujali desetiměsíčního židovského chlapce, který přišel o matku. Představili jej svým deseti dětem jako nového bratra. Po válce si pro něj přišel otec, jenž válku přežil. Chlapec Josef Dancker na ně nezapomněl.

zpět na článek