To jsou dva z vícero závažných případů, které se staly minulý měsíc na cyklostezkách v regionu. A jak sami cyklisté přiznávají, situace na komunikacích určených jízdním kolům a bruslím se zhoršuje.
„Někdy vládne úplný chaos. Jako by nestačilo, že se tam motají bruslaři, občas se objeví i chodci a naprostou hrůzou se stala elektrokola, na kterých na cyklostezky vyrazili lidé, kteří by na normálním kole nikdy nevyjeli. Nemají zkušenosti, ale jedou ještě rychleji než výborní cyklisté,“ komentoval situaci Petr Dobosz, který od jara do podzimu měsíčně najede na kole stovky kilometrů.
A jak přiznává, někdy raději než po cyklostezce vyráží po silnici. „Samozřejmě cyklostezky nezavrhuji, ale občas se tam dějí dost hrozné věci. Třeba jeden můj známý se nedávno chlubil, jak tam překonává osobní rekordy. Na bezpečnost kašle.“
Neutěšená situace vládne také na okruhu kolem přehrady Olešná ve Frýdku-Místku, který je široký, přesto na něm za pěkného počasí není k hnutí. „Člověk si sportování moc neužije, spíše je stále ve stresu, aby se něco nestalo. Děti běhají po celé šířce, do toho psi, kočárky a senioři,“ konstatovala Marie Suchánková z Frýdku-Místku.
Nejsou auta, není nebezpečí?
Červencové statistiky nehodovosti v Moravskoslezském kraji ještě nejsou k dispozici, ale podle policejní mluvčí Daniely Vlčkové se za první pololetí stalo sto čtyřicet nehod cyklistů, z toho v červnu čtyřiačtyřicet. „Pochopitelně policie neeviduje všechny nehody cyklistů,“ upozornila mluvčí na skutečnost, že mnoho kolizí nikdo neoznámí.
Pro záchranáře proto nejsou cyklostezky neznámým místem. Právě naopak. „Každoročně ošetřujeme na cyklostezkách a cyklotrasách spoustu zraněných. Většina zranění je naštěstí lehčích, ale jsou i vážná. Letos už jich taky pár bylo. Naše zkušenost je, že cyklisté jedoucí po stezce s pocitem, že si netřeba dávat pozor na auta, ztrácejí obezřetnost,“ zmínil mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.
Cyklokoordinátor Martin Krejčí s dcerou Štěpánkou vylepují na ostravských cyklostezkách nové piktogramy.
Ostravský cyklokoordinátor Martin Krejčí přirovnává dění na cyklostezkách k tomu, co se děje například i na silnicích. Zmiňuje hlavně nedodržování pravidel a chybějící vzájemný respekt.
„Zatímco v západních zemích se cyklistika rozvíjela desítky let, a to včetně cyklostezek, tak například v Ostravě do roku 1991 nebyla ani jediná. A boom cyklistiky byl u nás hodně rychlý,“ zmiňuje s tím, že se také podstatně zvýšila rychlost jízdních kol. „Kdysi jezdily favority a ukrajiny, teď špičková kola a hlavně elektrokola.“
Krejčí připouští, že cyklostezky vytvořené v 90. letech i v pozdějších letech nejsou na současný provoz a zvláště víkendové dopravní špičky stavěné.
Nebezpečná kola bez osvětlení
A také pokulhává legislativa. Podle něj by se například mělo nařídit, aby bruslaři i cyklisté nepoužívali sluchátka. „Pokud někdo na bruslích poslouchá ve sluchátkách hlasitou hudbu, tak nemá šanci slyšet, jak na něj třeba cyklista zvoní. To by se mělo řešit určitě naléhavěji, než třeba toleranci alkoholu,“ nastínil Krejčí.
Za velký nešvar pak považuje velké množství jízdních kol, kterým zcela schází osvětlení. „Pak stačí mlha nebo bouřka a taková kola jsou prakticky neviditelná.“
Policejní mluvčí Vlčková rovněž upozorňuje, že ačkoliv přilba je povinná pro cyklisty mladší osmnácti let, nasazovat by si ji měli i dospělí jezdci.