V žebříčku 206 obcí se Karviná krčí na 205. místě, těsně před poslední Orlovou. Nejlépe dopadly středočeské Říčany a Praha. Tvůrci projektu tvrdí, že analýzou dat chtěli obcím lépe stanovit strategické priority, pochopení ale na Karvinsku příliš nenašli.
„Je to neférové, zavádějící… Já bych je tady chtěl pozvat, aby přijeli do Karviné, ať mi řeknou, jestli jsme horší město než Litvínov, Chomutov, Ústí nad Labem nebo Kladno,“ řekl rozhořčeně primátor Karviné Jan Wolf.
Zveřejněné výsledky průzkumu jej prý jako Karviňana naštvaly. „Nikdo to s námi nekonzultoval. Nevím, jestli tady byli, nebo jen dostali peníze, dívali se někde do skleněné koule a vymysleli nějaká data. Když jejich data teď chceme vidět, tak nám řeknou, ať zaplatíme. To určitě dělat nebudeme,“ dodal karvinský primátor. Vedení města místo toho aktualizovalo propagační video a ukazuje lepší tvář Karviné.
S přístupem primátora nesouhlasí lídři karvinských Pirátů a Starostů, kteří budou společně kandidovat v nadcházejících komunálních volbách. V otevřeném dopise Wolfa vyzvali, aby detailní rozbor zakoupil.
„Můžeme si o této studii myslet co chceme, ukřivděně nesouhlasit nebo zpochybňovat věrohodnost dat. Co bychom ale rozhodně dělat neměli, je strkat hlavu do písku před statistickými údaji, které se nám nemusí líbit, vliv na image našeho města mají ale tak či tak. Nezpochybnitelným faktem je, že takováto prezentace města v rámci republiky Karviné škodí, má dopad na cenu nemovitostí, odliv obyvatel i trh práce. Pokud je metodologie výzkumu špatná, zjistíme to pouze tak, že se na data podíváme a podrobíme je vlastní analýze,“ vysvětluje Petr Letocha, lídr společné kandidátky Starostů a Pirátů.
Jen nastavujeme zrcadlo obcím, říkají autoři projektu
Autoři projektu vycházeli ze dvou zdrojů. Jednak jim posloužily informace získané od orgánů státní správy a Českého statistického úřadu, navíc naprogramovali internetové roboty, které získaly data z dostupných webových databází a map.
Na základě toho porovnali obce ve 29 kritériích. Hodnotili namátkou počet exekucí, kapacitu mateřských škol, finanční dostupnost bydlení, nezaměstnanost, průměrnou délku života či dobu dojezdu do nemocnice.
„Obcím nastavujeme zrcadlo na základě objektivně získaných dat. Líbí se nám například přístup Ústeckého kraje, kde chtějí situaci řešit a kde si uvědomují, že tam ty problémy, například s exekucemi, jsou,“ uvedl Filip Neterda ze společnosti Deloitte, jež se na průzkumu podílela. „Podobný přístup u některých měst v Moravskoslezském kraji bohužel postrádáme,“ dodal.
Města na Ústecku si u autorů projektu zaplatila možnost nahlédnout pod pokličku průzkumu a získat ke každému z hodnocených kritérií konkrétní údaje. Na Karvinsku se k tomu nemá ani karvinská, a zatím ani orlovská radnice. Například Orlovou by takový podrobný výpis stál 20 tisíc korun.
Zpoplatnění služby považují zpracovatelé projektu za nezbytné. „Pracoval na tom rok a půl tým lidí, museli jsme zaplatit kvalitní programátory a další odborníky,“ vysvětlil Neterda. Projekt finančně podpořila i Evropská unie.
Nemůžeme ovlivnit exekuce nebo nemocnici, hájí se Orlová
Stejně jako v Karviné ani v nejhůře hodnoceném místě České republiky ze zveřejněného žebříčku pochopitelně nejásají. Zvlášť, když za řadu nízkých čísel podle svého mínění nemohou.
„Ne všechny tyto indexy může město ovlivnit. Na řadu z nich by ale mohl působit krajský úřad, a to obzvláště v oblasti zdravotnictví a osudu naší nemocnice (proti rušení lůžek na tamní interně nedávno protestovali obyvatelé města a tamní zdravotníci - pozn. red.). Orlová nemá vlakové nádraží, a pokud chceme vlakem, musíme do Dětmarovic. A tak bychom mohli rozebírat jeden bod za druhým,“ vypočítala mluvčí orlovské radnice Nataša Cibulková.
Upozornila, že město nemůže ovlivnit ani počet exekucí nebo úroveň středních škol. „Těžko se srovnávat s Pražáky a většími městy třeba v kategorii zdraví a životní prostředí, když je tady v souvislosti s hornickou činností i znečištěným prostředím řada lidí s onemocněním dýchacích cest,“ dodala Cibulková.
Přesto podle orlovské radnice toto porovnání kvality života může vedení města posloužit k zamyšlení a k vytyčení cílů.
„A občané by si měli uvědomit, že město je o lidech. O lidech, kteří v něm žijí a třeba chodí i k volbám. Jinak při příštím hodnocení budeme opět v případě indexu zájmu o obecní a krajské volby ‚nuloví‘, byť bychom v jiných oblastech skóre výrazně vylepšili. Zamyslet by se tedy mělo nejen město, ale i jeho občané. A přijít k volbám,“ zakončila mluvčí městského úřadu.
Z Moravskoslezského kraje umístili autoři projektu do žebříčku dalších dvacet míst. Kromě Orlové a Karviné získala špatné hodnocení například i města Vítkov s Havířovem.