Křížek je přesvědčený, že nebýt Ostravy, skupina Citron by nikdy nevznikla. „Do Ostravy jsem dorazil asi ve třiadvaceti letech. Když jsem ve studiu zpíval Radegasta, tak pozdě do noci, kdy už nejezdily tramvaje, jsem šel pěšky do centra a u každé výlohy se na sebe podíval a říkal si: ‚Ty vole, musíš do toho dát všechno!‘ Strašně jsem to prožíval. Proto také na toto období strašně rád vzpomínám. Celou noc jsem ležel v posteli a nemohl usnout, protože mi ta deska pořád zněla v hlavě,“ líčí s nadšením zpěvák.
Ladislav KřížekNarodil se 24. dubna 1963 a pochází z Loun. Do Ostravy se poprvé dostává v okamžiku, kdy skupinu Citron v únoru roku 1987 postihla nečekaná událost. Jejich zpěvák Stanislav Hranický dlouhodobě onemocněl, když si zlomil nohu. Šéf kapely Radim Pařízek tak operativně oslovil Ladislava Křížka z pražské skupiny Vitacit. Citron byl na vrcholu popularity a začal natáčet třetí desku Radegast. Album záhy získalo zlatou desku a pro Křížka to byl první velký úspěch. O rok později vyhrála skupina Citron anketu Zlatý slavík. Vzápětí vyrazila na velkolepé turné v tuzemsku i v zahraničí. Se zpěvačkou Tanjou Křížek nazpíval a také napsal duet Kam jen jdou lásky mé. Počátkem roku 1989 ale kapelu pro neshody opustil. V současnosti se Křížek věnuje několika projektům, opět zpívá v čele kapely Citron, je lídrem formace Kreyson a připravuje návrat dalšího svého slavného projektu Zlatej chlapec. Osobní webové stránky: www.ladakrizek.com |
Na úspěch v roce 1987 nepomýšlel, nechal se unést první lepší příležitostí s tím, že se uvidí, jak to půjde dál.
„Když někdo něco dělá, tak těžko tuší, jestli to bude za třicet let vůbec někoho zajímat. Až fanoušci rozhodnou, co se uchytí. Celé natáčení Radegastu bylo moc hezké. Demo jsme natáčeli u Radima Pařízka v bytě. U toho už byla i Tanja a všechno bylo fajn. Ona je super holka, se kterou je sranda. Však také proto jsem se tolik těšil na současné turné, že s ní zase bude skvělá šou. A nesmíme zapomenout na to, že je to také Ostravačka,“ směje se rocker s nenapodobitelným hlasem.
Od doby Radegastu nedá na Ostravu dopustit. „Měl jsem tady plno kamarádů. Jednou, když mě Radim Pařízek s něčím vytočil, tak jsem zdrhnul do města. Z Německa mu přijel bohatý producent a bylo jasné, že bychom měli začít na něčem dělat. Jenže já byl tak naštvaný. Hledal a hledal a pak zjistil, že jsem se mu ožral s ostravskými horníky,“ baví se Láďa Křížek ještě dnes.
Současná podoba kapely Citron.
Ve vyprávění pokračuje: „Našel mě, protože to bylo ve známé restauraci, jejíž název si už nepamatuju, snad Stovka se jí říkalo. Putyka čtvrté cenové kategorie, kde seděli kluci, co měli namalované oči. Rychle jsme se skamarádili, po sedmém pivu už jsme spolu zpívali. A najednou přijde Radim, ať s ním jdu do studia. Co chce, vole? říkali mí noví kámoši. A já jim říkám: Tady ten člověk mě nemá rád, hoši. A oni: Cožééé??!! Pojď sem!! Horníci se postavili za mě. Nakonec Standa Hranický byl také horník.“
S horníky prý skvěle zapadl do party, bral je jako sobě rovné a ještě dnes k nim má blízko. „Nikdy jsem Ostravu nevnímal skrze její sociální zázemí, i když to tady asi bylo horší. A zvláště pak v 90. letech, když se fabriky a doly rušily a lidi neměli práci. Podle mě je škoda, jak nás ovlivnily různé humanitní směry, když přitom dnes nemáme, kdo by zastal solidní řemeslo,“ poukazuje Křížek.