Zvláště o jeho počátečním desetiletí se toho ale moc neví, Němci za okupace většinu materiálů zničili. Členové aeroklubu teď hledají pamětníky, staré fotky i novinové výstřižky.
„Lidé, kteří si dění a události na letišti pamatují, ještě žijí, ať už to jsou bývalí členové tehdejšího aeroklubu, nebo jejich rodinní příslušníci. Chceme nashromáždit co nejvíce informací a materiálů, než se úplně ztratí,“ vysvětlil Libor Mašík ze Slezského aeroklubu Zábřeh (místní část Dolního Benešova - pozn. red.).
Cenná je každá dobová fotografie, výstřižek či cokoliv dalšího, co se váže k historii dvojice letišť, toho původního dolnobenešovského i jeho nástupce v místní části Zábřeh.
Publikace i letecký den
Letečtí nadšenci sbírají i vzpomínky či historky pamětníků. Materiály se stanou součástí chystané publikace a výročí připomene i letecký den v sobotu 16. června.
„Ozvala se nám zatím pamětnice z Hlučína. Také máme vlastního pamětníka, který je pro nás cenným zdrojem informací,“ doplnil Mašík. Tím je člen klubu Karel Konečný, který létal přes šedesát let a skončil teprve nedávno, ve svých osmdesáti letech. Pamatuje například původní letecké spojení mezi Ostravou a Prahou.
Z letiště se monitorovaly špionážní lety
„Cestující tehdy odjížděli autem ze Smetanova náměstí v Ostravě čtyřicet minut před startem letadla z dolnobenešovského letiště. To si už dnes ani neumíme představit,“ zavzpomínal Konečný.
Letiště v Dolním Benešově založil Masarykův letecký fond roku 1928. O sedm let později tam začala operovat jedna z pěti četnických hlídek, jež měly za úkol hlídat špionážní lety z Německa. Za okupace tam německá armáda měla výcvikovou letku.
V 60. letech s rostoucími nároky začalo vznikat mošnovské letiště a to dolnobenešovské skončilo. Pokračovatelem se stalo letiště v Zábřehu, kam se činnost místního aeroklubu přesunula.