Vášnivý astronom se proto rozhodl, že pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy nabídne zájemcům na mnohem atraktivnějším místě, daleko od rušivých světel měst. A sice ve Starých Hamrech na hřebeni Gruně, konkrétně nad chatou Švarná Hanka ve výšce téměř 900 metrů nad mořem.
„Je to přímo uprostřed Beskydské oblasti tmavé oblohy v místě, kde je největší tma a nejvíce hvězd v celém Moravskoslezském kraji.“ uvedl Tomáš Hynek.
„Pokud se odtud pohnete kterýmkoli jiným směrem, začnete se přibližovat k některému městu a na obloze bude přibývat světlo z těchto měst,“ pokračoval s tím, že o tomto vzácném místě se dozvěděl už před více než deseti lety a pozorování noční oblohy pro širokou veřejnost zde začal společně se svými kolegy astronomy dělat asi před čtyřmi roky, kdy zde založil Centrum tmavé oblohy.
„Podívat se na nádhernou tmavou noční oblohu plnou hvězd zde můžete po předchozí rezervaci každý večer za příznivého počasí. Tato možnost láká do tohoto krásného místa Beskyd mnoho návštěvníků od těch nejmenších až po seniory. Ti zde poprvé na vlastní oči poznají daleký dosah světelného znečištění, které negativně působí na zdraví člověka, přírody a správnou funkci ekosystému,“ poznamenal.
Mnoho lidí chce pozorovat Měsíc a detaily na jeho povrchu
Velký zájem mají lidé také o pozorování Měsíce a detailů na jeho povrchu, jakými jsou měsíční krátery, moře a hory.
„Měsíc je z Centra tmavé oblohy vidět mnohem lépe než z města,“ řekl Tomáš Hynek. „Ve městě a jeho okolí se totiž negativně projevují stoupající proudy teplého vzduchu ze sluncem rozpálených budov a silnic, které večer vyzařují mnoho tepla do vyšších chladnějších vrstev ovzduší. Když toto teplo stoupá, způsobuje chvění obrazu pozorovaného v dalekohledu. Tím se pozorované detaily na povrchu Měsíce rozmazávají,“ upozornil.
„V Centru tmavé oblohy a okolí jsou však jen lesy a louky. To nám umožňuje použít velké zvětšení a povrch Měsíce vidět ostře a velice podrobně. Totéž platí i pro planety Jupiter, Saturn a Mars, kde jsou vidět například oblaka na těchto planetách nebo zamrzlé polární oblasti v případě Marsu,“ nastínil.
V Centru tmavé oblohy mohou zájemci také nejlépe vidět mléčnou dráhu, která se táhne přes celou oblohu.
„Našimi astronomickými dalekohledy jsou dobře vidět objekty ukryté v hlubinách vesmíru - mlhoviny, hvězdokupy obsahující až statisíce hvězd, miliony světelných let vzdálené galaxie, pozůstatky po supernovách, které vybuchly před tisíci roky apod.“ popsal Hynek a pokračoval s tím, že u těchto vzdálených vesmírných objektů platí, že čím je obloha tmavší, tím lépe je můžeme vidět.
Několikrát ročně se na obloze vyskytují tzv. meteorické roje
Častým jevem, který souvisí s tmavou oblohou v Beskydech, je rovněž tzv. zodiakální světlo.
„Je to jev, který je viditelný na jaře a na podzim. Jde o meziplanetární prach, který je osvětlený naším Sluncem. Svítí podobně jako mléčná dráha, ale mnohem slaběji, tudíž je viditelný jenom v tmavých oblastech, na jaře a na podzim,“ popsal Hynek.
„Tento jev je omezen jen na několik týdnů. Bývá vidět krátce po setmění a krátce před rozedněním.“
Několikrát ročně se pak na obloze vyskytují tzv. meteorické roje, které jsou velice krásné. „Laicky se jim říká padající hvězdy. Říká se, že když vidíte padat hvězdu, máte si něco přát. Průlet meteoru po obloze je ale velice rychlý a krátký jev. Návštěvníci většinou stihnou jen zajásat, jsou uchvácení tou událostí a nestihnou si nic přát,“ přiblížil astronom.
„Vzpomenou si, když už je pozdě a musí tak čekat na další padající hvězdu. Jenže situace se většinou opakuje.“
Lidé většinou čekají na letní Perseidy 12. a 13. srpna, protože je teplo. „Tento roj je velice známý a populární, ale v žádném případě není jediný. Mnohem výraznější jsou lednové Kvadrantidy a prosincové Geminidy,“ zmínil Hynek další z rojů.
„Pěkným rojem jsou i říjnové Orionidy. To je roj pocházející z nejznámější Halleyovy komety. Jsou to prachové částečky uvolněné z komety, které naráží na naše ovzduší, přitom se rozžhaví a vypaří. My pak vidíme tento světelný jev jako padající hvězdu,“ vysvětlil.
Zájemci mohou do Centra tmavé oblohy vyrazit i ve dne
Tomáš Hynek i jeho kolegové mají k pozorování připraven i výklad vztahující se k objektům, které jsou zrovna vidět na obloze a v dalekohledech. Snaží se ale také odpovídat na dotazy návštěvníků.
„Nejčastěji se lidé ptají, jak je to daleko. To se týká hlavně planet, když se díváme třeba na Mars, Jupiter či Saturn. U dětí jsou často otázky na téma černé díry. Jestli je někde v okolí nějaká černá díra, která by nás mohla pohltit. Případně jak velká je, jak se ví, že tam je nebo jestli ji můžeme vidět, když je černá,“ vylíčil.
Do Centra tmavé oblohy se mohou zájemci přijít podívat na hvězdy i ve dne. Za pomoci dalekohledů uvidí během dne nejen jasné hvězdy, ale také planety a detailně zblízka hvězdu nám nejbližší – Slunce.