„Teď je tady práce jako nikdy dříve. I přes to, že je zima, si lidé nacházejí práci, a to dobře placenou. To kdysi nebývalo. Některé z našich klientů ale stále limituje při hledání práce jejich zdravotní stav, byť se v posledním roce objevily pozice i pro některé z nich. Všeobecně ale lze říct, že se situace výrazně zlepšila,“ říká zaměstnanec jednoho z havířovských azylových domů.
S nízkou nezaměstnaností roste mezi firmami boj o zaměstnance a ti si tak mohou více vybírat.
Toho chce využít i Marika Pechová z Frýdku-Místku. Na úřadu práce je poprvé, doposud pracovala v automobilovém průmyslu.
„Dělala jsem na směny, které nám teď ale zaměstnavatel změnil, a už mi tak nepasují,“ vysvětluje důvody toho, proč dala výpověď a hledá si nové místo.
„Mám čtyřletého syna, o kterého se musím starat, tak si hledám časově méně náročnější práci. Nezaměstnaných je teď málo, věřím, že ji rychle najdu. I proto jsem tu výpověď podala,“ říká Pechová.
Ne všichni jsou v hledání úspěšní
V úspěch při hledání práce věří i čtyřicetiletý Milan Pšenica. Na úřad už ale dochází několik měsíců. „O práci jsem přišel kvůli zdravotnímu stavu, byl jsem ve zkušební době, hnula se mi záda, a když jsem se po pár dnech vrátil, už mě nechtěli,“ popisuje, jak na začátku zimy přišel o místo.
„Tak teď hledám, ale je to občas hodně únavné, už ani nevím, kolik jsem rozeslal životopisů. Většinou ale firmy ani neodpoví, že nemají zájem,“ popisuje Pšenica.
Firmy přitom na pracovním trhu Moravskoslezského kraje poptávají téměř patnáct tisíc pracovních míst. Ne každý má ale automaticky větší šanci práci získat. „Já práci mám od loňského července, tady jsem si šel jen pro razítko kvůli daním,“ říká před karvinským úřadem práce Roman Kováč.
Že by nízký počet nezaměstnaných měl vliv na zvýšení šance najít práci, si ale nemyslí.
Počty nezaměstnaných
|
„Jak pro koho. Já mám práci díky známosti, jinak bych ji nedostal. Když jste Rom, máte smůlu. Pošlete životopis, oni si vás pozvou, a když vidí Roma, tak ta práce najednou není, už je obsazeno. A to se stává i Romům s maturitou. Znám takové, co na ně zbyla jen práce v technických službách, nikde jinde je nechtěli,“ vysvětluje Kováč.
Další skupinou, která hůře hledá práci, jsou absolventi škol. I jejich situace se ale podle zástupců úřadu práce v únoru zlepšila.
„Ke konci tohoto měsíce bylo evidováno 1 651 absolventů škol všech stupňů a mladistvých,“ řekla Vladana Piskořová z ostravského úřadu práce.
„Jejich počet poklesl ve srovnání s předchozím měsícem o 82 osob a ve srovnání se stejným měsícem minulého roku byl nižší o 831 osob. Na celkové nezaměstnanosti se absolventi podíleli 3,4 procenta,“ dodala Piskořová.