Ani zima neznamená pro pracovníky Záchranné stanice a Domu přírody Poodří v Bartošovicích období odpočinku. Oproti hektickému jaru či létu je zde relativně více klidu, přesto musí řešit řadu problémů týkajících se divoce žijících zvířat. Patří mezi ně i poměrně časté dotazy na přezimující čápy.
„Čáp, který neodletěl na jih, mohl mít nějaký lehký zdravotní problém, pro který by náročné putování nezvládl, a proto zůstal doma. Tento problém mohl pominout, ale s ohledem na to, že čáp je už ‚vyladěn‘ na to, že je na zimovišti, nepokusí se odletět,“ vysvětlují pracovníci bartošovické záchranné stanice na svých facebookových stránkách.
Čápi zvládnou i nával sněhu, jak ukazují fotky z roku 2013, kdy velikonoční nadílka sněhu překvapila samici na snůšce.
Dokáže-li si takový čáp obstarat dostatek potravy – například na nezamrzlé vodě s dostatkem ryb nebo na poli, kde jsou hraboši, může úspěšně přezimovat. Každoročně se najde několik čápů, kteří neodletí a zimu i bez lidské pomoci zvládnou.
„Při dostatku potravy nejsou nízké teploty samy o sobě kritické. Čápi snesou teploty i pod -15 °C,“ vysvětlují pracovníci stanice. Ani nocování na sněhu nemusí být problém. Čápi nocují vestoje, a pokud jsou v dobré kondici, stojí na jedné noze a nohy střídají.
Někdy u nás čápi zimují i několik let po sobě
Je známo dokonce několik případů, kdy čápi u nás zimují řadu let po sobě a pravidelně hnízdí. Například v Blatné u Strakonic dokonce celý pár.
Nevhodná je snaha některých lidí čápy přikrmovat ovocem. „Čáp je lovec drobných živočichů a jeho potravou jsou v přírodě ryby, obojživelníci, drobní savci, žížaly a velký hmyz. V zajetí si vezme i porcované větší ryby a kousky masa,“ objasňují pracovníci bartošovické stanice.
Dokud čáp létá a nocuje na vyvýšených místech, nemá smysl s ním nic dělat. Stačí ho sledovat. „Zůstane-li na zemi i přes noc nebo pokud neodletí ani při přiblížení na pět metrů nebo méně, uvítáme vaši zprávu,“ dodávají.
S případem přezimujícího čápa se v Bartošovicích setkali loňskou zimu. „Šlo o čápa, který se od podzimu zdržoval mezi Hukovicemi a Kunínem. Přes opakované pokusy se ho nepodařilo odchytit. Bohužel v březnu byl nalezen mrtvý a při pitvě byl zjištěn olověný brok. Čáp tedy byl zastřelen,“ přibližuje vedoucí stanice Petr Orel.
Případ předali pracovníci stanice k řešení policii. „Přes poměrně velkou snahu vyšetřovatelů se nepodařilo vinu jednoznačně prokázat a naše trestní oznámení bylo odloženo,“ dodává.
Za současných klimatických podmínek čápům nic nehrozí
I v současné době přezimuje v uzemní působnosti záchranné stanice několik čápů bílých a minimálně jeden černý čáp. „Za současných klimatických podmínek jim nic nehrozí, snažíme se je v rámci možností monitorovat. Nejde je odchytit, není to ani potřeba a zákon nám to ani neumožňuje,“ objasňuje Orel.
Časté bývají během zimního období i dotazy na to, co dělat se „zamrzlými“ labutěmi. Jejich četnost závisí na aktuálním počasí.
„V zimě se většina labutí přesune na nezamrzlé řeky v blízkosti měst, kde se nechají krmit. Část přeletuje, zdržují se na rybnících s rozmrazovacím zařízením, a pokud nejsou na volné vodě, často odpočívají na ledě. V naprosté většině případů labutím nic není a nejsou přimrzlé,“ vysvětluje jeden z pracovníků stanice Jan Kašinský.
„Nebudete-li si jisti, sledujte, zda jsou pořád na stejném místě, ve stejné pozici, nebo zda se přesunují. Často spí i několik hodin, proto je potřebné se vrátit na kontrolu po 6 až 8 hodinách. V našich časových ani finančních možnostech není provádění fyzické kontroly na místech samých reálné,“ doplňuje.
Během zimy lidé hlásí nálezy netopýrů v domech
A jak jinak vypadá zimní sezona v Bartošovicích? Na jejím začátku přetrvávají nálezy malých, nevyspělých ježků. „Je potřeba říct, že naše kapacitní možnosti, co se týká ježků, jsou momentálně téměř vyčerpány, velmi rádi však poradíme, jak se o ježka během zimního období postarat,“ informuje Kašinský.
Během celé zimy pak lidé hlásí nálezy netopýrů v domech. „V případě netopýrů jde o jedince probuzené, nejčastěji při neobvyklé změně podmínek v zimovišti. Některé druhy netopýrů zimují v puklinách budov, kolem teplovodů a podobně. Při výrazné změně teplot se mohou probudit a při hledání lepšího úkrytu zaletí do bytu nebo chodby domu. Určitě není potřeba se jich bát, samozřejmě je nutné jednat velmi opatrně, vždy je odchytit v rukavicích, nejlépe se s námi telefonicky spojit a my se domluvíme, jak postupovat,“ vysvětluje Kašinský.
Co se týká neobvyklých či výjimečných případů v tomto období, jsou většinou spojeny s příjmy vzácných, kriticky ohrožených druhů živočichů. „Co se týká důvodů příjmů našich pacientů v tomto období, tak jde většinou o zranění způsobená dopravními prostředky či o jedince vysílené, zesláblé, nemocné,“ doplňuje Orel.