Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

„Drazí bratři, spojuje nás Kostelík Božího Těla v Gutech. Chci vás ujistit, že bez ohledu na to, co se stalo, Pánbůh vás má rád.“

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Tak začíná dopis faráře Kaziemierze Płachty z Ropice na Třinecku, do jehož farnosti spadá i dřevěný kostelík v Gutech. Ten na začátku srpna vinou žhářů do základů vyhořel. Duchovní pokračuje v podobném tónu až do konce. „Ujišťuji o neustálé modlitbě a vyprošuji hodně naděje do budoucího života.“

Dopis předal vyšetřovatelům, aby ho doručili dvěma mladým mužům ve věku 17 a 18 let, kteří jsou ve vazbě.

Podle policie památku z poloviny 16. století zapálili záměrně a nejméně jeden údajně chtěl ve žhářství pokračovat.

Pokud budou pravomocně odsouzeni, tak mohou ve vězení strávit až patnáct let, v případě mladistvého polovinu trestní sazby.

Farář řekl MF DNES, že se chtěl s oběma mladíky setkat osobně, nakonec však kvůli vyšetřování jejich údajného počínání volil formu osobního dopisu.

„Neřeším jejich vinu nebo jejich případné potrestání. Jen jsem chtěl, aby věděli, že lidsky je jim odpuštěno, že nejsou sami,“ vysvětlil své počínání farář Płachta a poukázal například na to, že i papež Jan Pavel II. se setkal s mužem, který na něj v roce 1981 spáchal atentát a těžce ho zranil.

„Také mu odpustil. A nikoho kvůli tomu nepouštěli z vězení.“

Okno, o kterém nikdo nevěděl

Odborníci dokončili rozebírání trosek kostelíku. A zjistili, že za oltářem bylo okno, o kterém neměl nikdo tušení. Nebylo ani zakresleno v dokumentaci. „Při zjišťování, které trámy kam patří, jsme narazili na nesrovnalosti. Délka buď přebývala, nebo chyběla. Až nás napadlo, že za oltářem bylo okno,“ vysvětlil expert na obnovu lidové architektury Antonín Závada.

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v třineckých Gutech.

Z venkovní strany bylo okno zabedněné, z vnitřní ho překrýval hlavní oltářní obraz. „Také jsem o oknu nevěděl. Kdybychom ale pokračovali v opravách kostela i uvnitř, přišli bychom na něj,“ poznamenal farář Płachta.

Podle něj původní oltářní obraz v minulosti někdo ukradl a nahradil ho nový, o něco větší. A ten okno překryl. „Chtěl jsem nový obraz vyměnit za repliku původního, ale nakonec se tak nestalo. Proto jsme existenci okna zjistili až nyní.“

Kostel tvořilo hlavně jedlové dřevo

Stavební prvky, které se podařilo zachránit, i ohořelé trámy, skončily ve skladu třinecké hasičárny. „Je to zastřešené místo, kam nemá přístup veřejnost. Čeká nás totiž ještě mnoho velmi důkladné práce,“ poznamenal Závada, který už před patnácti lety dával dohromady vyhořelý dřevěný kostel v Ostravě-Hrabové. „Tehdy toho zůstalo více, požár v Gutech zničil kostelík podstatně více,“ povzdychl si přední odborník na lidovou architekturu.

V zimě se musí vytěžit dřevo nutné pro obnovu kostelíka. Podle Závady byla při stavbě kostela použita hlavně jedle, v menší míře dub a také smrk. Na kostel v Hrabové se využily stromy z beskydské Morávky. „Nevím, z jaké lokality to bude nyní, biskupství má vlastní lesy. Určitě by to ale mělo být z Beskyd, tedy z lokality, kde kostelík stál,“ podotkl Závada, který při pohledu na spáleniště cítil smutek. „Vnímám to jako odraz dnešní společnosti, kde práce jiných i trvalé hodnoty bohužel ztrácejí na významu,“ řekl.

Kostel lehl popelem v noci na středu 2. srpna. Policie záhy zadržela a obvinila tři mladíky z Frýdecko-Místecka a Ostravska ve věku od 17 do 18 let, dva z nich skončili ve vazbě. Kostel byl pojištěný, biskupství by mělo dostat dvacet milionů korun, současně Třinec zahájil sbírku na obnovu kostela, která zatím vynesla téměř třičvrtě milionu korun.

Z cenného kostela v Gutech na Třinecku zůstalo jen spáleniště