Je jeden milion korun hodně, nebo málo? Přesně o to se strhla hádka mezi libereckými zastupiteli. Vedení města totiž přišlo s nápadem, aby Liberec kandidoval na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028.
K tomu ale potřebuje vypracovat analýzu, která ukáže silné i slabé stránky kulturního života v Liberci a navrhne, jak ho zlepšit. Podrobná strategie ale přijde právě na onen milion korun.
Finanční výbor zastupitelstva však nápad zavrhl. „Z přítomných dvanácti lidí bylo jedenáct proti a jeden se zdržel. Máme za to, že si tyto peníze nemůžeme dovolit z rozpočtu města vydat. Už jednou Liberec kandidoval na Evropské hlavní město sportu a jediné, co mu to přineslo, byl diplom z Bruselu. Trochu drahá legrace,“ oznámil předseda finančního výboru Jan Korytář (ZpL).
Proti tomu se ale vedení města ohradilo. Rozhodnutí výboru prý není pro zastupitele závazné. „V tom případě nechápu, proč se vůbec nějaké výbory, kde se má vše předjednat, zřizují. Proč tam ty lidi platíme, když pak nechcete dát na jejich názor? Navíc opozice má ve finančním výboru jen tři lidi, zbytek jsou zástupci koalice. A ti všichni byli proti,“ apeloval na vedení města zastupitel Josef Šedlbauer (ZpL).
„K tomu mohu říct pouze jediné a sice, že koaliční zástupci neznají programové prohlášení vlastní koalice. To mi je líto. Protože o kandidatuře Liberce na Evropské hlavní město kultury se v něm hovoří,“ sdělil náměstek primátora pro kulturu Ivan Langr (SLK). Podle něj je kandidatura pro město pod Ještědem obrovskou příležitostí.
„Právě proto, že stále nejsme s kulturou tady ve městě na takové výši, na jaké bychom si přáli, tak bychom měli kandidovat. Což neznamená, že kulturní nabídka tu není bohatá. Jen to není nijak koordinované, chybí tu hlavní vize, je tu velká roztříštěnost. A ten milion korun na strategii není tolik. Brno, které chce také kandidovat, chce vydat až třicet milionů. Takhle megalomansky to my pojmout nechceme. Ani tu nechceme stavět nové galerie nebo divadla, jako to udělala Plzeň, která se stala Evropským hlavním městem kultury v roce 2015,“ tvrdí Langr.
Liberec chce jít cestou, kdy sami provozovatelé kulturních zařízení přijdou s nápady, jak kulturní scénu ve městě vylepšit a budou se na tom i sami podílet.
„Chceme to stavět hlavně na nápadech zezdola, kulturně musí žít celé město, a to nejde nějakým striktním nařízením seshora,“ dodal Langr.
U sousedů vyhlásili referendum
Podobnou cestou se vydala i saská Žitava, která teď bojuje o post Evropského hlavního města kultury pro rok 2025. Ta dokonce vyhlásila referendum, aby si sami občané řekli, zda do toho má město jít.
„Kandidovat není snadné, je to o nemalých penězích. A my jsme malé město, takže je to pro nás veliký zásah. Ale lidé to podpořili, hodně je to stmelilo. I když odpůrci, samozřejmě, také jsou,“ řekl primátor Žitavy Thomas Zenker.
Pokud ovšem letos v létě Žitava uspěje, je otázkou, zda má Liberec o tři roky také šanci. Žitava totiž svoji kandidaturu postavila na celém Trojzemí. Na blízkosti českého Liberce i polského Zhořelce. A zatím se moc často nestalo, že by komise zvolila Evropskými městy kultury krátce po sobě ta, která leží prakticky vedle sebe.
„Těžko říct, jak to naši kandidaturu ovlivní, když Žitava uspěje. Jestli bychom měli automaticky stopku. My chceme sázet na naši spolupráci s německým Augburgem, kam odešla po válce řada původních obyvatel Liberce. Také by bylo dobré, kdybychom mohli kandidovat společně s Jabloncem, to by naše šance mohlo zvýšit. Ale to je zatím v rovině úvah,“ dodal Langr.
Titul Evropské hlavní město kultury propůjčuje Evropská unie každý rok vždy dvěma městům ze dvou členských zemí. Letos to je italská Matera a bulharský Plovdiv.