Tolik se polská strana obávala veřejného projednání k rozšíření hnědouhelného dolu Turów a hlavně demonstrace ekologických aktivistů. Jenže ti nepřijeli do Bogatyně dělat rozruch na ulici, ale vznést námitky proti plánu investora pokračovat v těžbě hnědého uhlí ještě dalších 25 let. Bitva, tedy slovní, se tak odehrávala ve velkém kinosále.
„Řešíte tu rozšíření dolu a jeho dopad na životní prostředí. Ale není tu ani zmínka o elektrárně v Bogatyni, ve které se vytěžené uhlí pálí. Patřičné úřady přitom požadovaly, abyste provedli kumulované měření emisí jak z dolu, tak z elektrárny a jaký to bude mít dopad na obyvatele. Nic takového jste neudělali,“ adresoval zástupcům dolu a zpracovatelům dokumentu o vlivu stavby na životní prostředí Jakub Gogolewski z polské ekologické organizace Rozvoj ano, doly ne.
Lidem praskají domy
Podle ředitele dolu Slawomira Wochny se ale nový blok elektrárny bude posuzovat později. Za to sklidil od ekologů kritiku. Stěžovat si na rozšíření Turówa o dalších pět kilometrů čtverečních přijeli i obyvatelé Žitavy.
„Vlastním dům v Žitavě a objevily se v něm praskliny. Jiný důvod než činnost v dole Turów to nemůže mít. U nás není žádný průmysl ani těžká doprava. Jaká opatření proti poklesu půdy uděláte? Bojíme se propadů mostů, cest i domů. A hlavně odvodňování krajiny. Chcete jít s těžbou 30 metrů pod hladinu moře, to bude mít vliv na spodní vody, voda z krajiny zmizí,“ poukazoval Horst Schiermeyer.
Odborní pracovníci dolu Turów se snažili obavy přítomných rozptýlit. „Nemusíte se bát. Na povrchové vody, tedy Lužickou Nisu, Smědou, Mandavu a další toky, nebude mít důl žádný negativní vliv. Stejně jako na studny, ze kterých dnes některé obce berou pitnou vodu. Negativní působení dolu na ně můžeme vyloučit,“ uvedla několikrát za debatu Anita Kuliśová, zpracovatelka dokumentu o vlivu rozšíření dolu na životní prostředí.
Jedinou hrozbu připustili Poláci v případě osady Uhelná. „Tam je skutečně jímání vody ohroženo, ale počítáme s výstavbou kilometr dlouhé stěny, která zabrání odtoku vody z českého území. Díky této stěně naopak hladina spodní vody v Uhelné stoupne o několik metrů,“ dodala Kuliśová.
Kraj podá dalších 18 stran připomínek
Ani to však přítomné neuklidnilo. „To jsou jen jejich domněnky. Nedali nám žádný projekt, žádné výpočty. Nic, co by dokazovalo, že ta stěna bude fungovat. Zaznívá tu řada tvrzení, ale pořádné argumenty žádné. Těžko se pak dá jejich slovům věřit,“ okomentoval průběh veřejného projednání ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
Nespokojený odjížděl i hejtman Martin Půta. „Chápu, že důl zaměstnává tisíce lidí, kteří se bojí o práci. Ale nejde Turów hájit slovy, že hluk a polétavý prach z dolu se zastaví na hranici s Českem a Německem a dál se nedostane. To snad nemohou myslet vážně. Jako kraj proto budeme podávat dalších 18 stran připomínek,“ řekl Půta.
Obyvatelé polské obce Opolno-Zdrój, kde se má kvůli dolu zbourat 70 domů, si zase přišli stěžovat na chaotické výkupy nemovitostí. „Jak to, že z domů, které stojí v řadě vedle sebe, vykoupíte jen některé a ostatní necháte? Nikdo nechce mít pod oknem rypadla. Zajistěte výkup domů v celé obci,“ zněl jejich požadavek.
„Koncese k těžbě končí za půl roku, proto ten tlak na její prodloužení. Pojišťovna Generali, která dosud důl i elektrárnu pojišťovala, ale uvedla, že v tom nebude pokračovat. Což je pro investora veliký problém. Proto doufáme, že se nám dalšími argumenty podaří důl úplně zastavit,“ uvedla Nikol Krejčová z hnutí Greenpeace.