„Podloží jsme částečně srovnali, a prostor mezi základovými deskami vysypali štěrkem a vybetonovali. Trošku jsme si s těmi kameny museli pocvičit, pořád to přeměřovat pomocí vodováhy, aby se kámen nenakláněl. Ale myslím, že to bude v pořádku,“ sdělil Jakub Šrek z Jizersko-ještědského horského spolku, který opravu obelisku prováděl.
Ještě předtím než se dutina mezi základními deskami zalila betonem, byla na její dno ukryta modrá kovová schránka. Původně sloužila jako příruční pokladna, teď je z ní úložiště se vzkazy pro budoucí generace.
„Dali jsme tam několik současných mincí, odznak Jizerskoještědského horského spolku a krátkou zprávu o tom, že jsme obelisk nechali restaurovat. Spolek Ještěd 73, který se snaží o zachování původní tváře hotelu Ještěd, tam ještě přidal několik fotografií původních interiérů hotelu z roku 1973 a také kousek dlaždičky z podlahy haly v hotelové recepci. A ještě tam zbylo místo pro malou lahvičku hruškovice,“ prozradil obsah schránky předseda horského spolku Pavel Schneider.
Při sundávání Rohanského kamene letos v květnu se přitom na žádnou schránku z minulosti nenarazilo. Možnost, že by ji někdo sebral už dříve, se jeví spíš nemožnou, protože obelisk nebyl od svého vztyčení v roce 1838 nikdy opravován.
„Jediné, co nevíme, je, kdy se na špičce kamene objevila dlouhá kovová tyč. Sloužila jako hromosvod, ale vypadá to, že tam byla přidána až později, respektive, že to uzemnění špičky přišlo později. Je možné, že úplně původně ta tyč sloužila jen jako ozdoba, ale přesně to dnes už nikdo neumí říct,“ zmínil Šrek.
Rohanský kámen vytyčoval hranici panství Clam-Gallasů a Rohanů. Ta přes Ještědský hřeben vedla ještě před sto lety. Zároveň dvou a půl tuny vážící kámen upomíná na návštěvu Adély Rohanové, členky knížecí rodiny, která na Ještěd v roce 1838 měla vystoupat.