Jeho tvorbu teď mohou návštěvníci spatřit v kavárně Pošta v Liberci. Je to poprvé, co se Pačinek v Liberci takto prezentuje. Expozice s názvem Křišťálová zahrada pootevírá svět sklářovy fantazie a přítomné obklopí skleněnými květinami, mušlemi, kraby, rybami, ptáky, koňmi a dalšími bizarními tvory, kteří se ve fantaskních podobách zrodili ze žhavé skloviny.
„Jsou tady práce za poslední dva tři roky. Často tvořím na zakázku, ale rád si také dělám po svém, kdy nejsem svázaný objednávkou a představami někoho jiného. Mám potřebu se sklem vyjadřovat tak, jak to zrovna cítím. Tady mě navíc fascinuje prostor kavárny Pošta, který je naprosto úchvatný. Myslím, že v krásnějším, noblesnějším prostoru jsem zatím nevystavoval,“ říká k výstavě Pačinek.
Navíc ho prý těší, že se konečně představuje v městě pod Ještědem. „Vystavuji po celém světě, ale Liberec byl zatím stranou. Nějak to prostě nevycházelo. Ale byl bych moc rád, kdybych mohl mít v Liberci nějakou svoji skulpturu ve venkovním prostoru. Sklo v exteriéru působí moc dobře. Navíc Liberecký kraj se teď hodlá prezentovat jako Křišťálové údolí, chce lákat turisty na sklo a vše s ním spojené. Liberec sice nebyl kromě Skloexportu se sklem tolik spjatý, ale i tak by tady něco mělo sklo připomínat,“ uvedl Pačinek.
Jeho cestu ke sklu přitom ovlivnila náhoda. Ještě v nedospělém věku viděl v televizi seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Luděk Munzar coby sklářský mistr mu natolik učaroval, že prý doma nemluvil o ničem jiném než o skle. A tak místo plánované kariéry zápasníka v řeckořímském stylu nastoupil do sklářské školy v Novém Boru. Dnes má vlastní studio, ale pracoval a pracuje i pro řadu dalších sklářských umělců, designérů a architektů jako byli a jsou René Roubíček, Bořek Šípek, Rony Plesl, Maria Roosen, Adriaan Rees a další.
„Výstava bude v Liberci otevřená do 23. srpna a určitě to bude jedna z kulturních událostí libereckého léta. Vždy ve středu a v sobotu od 10 do 18 hodin budou probíhat komentované prohlídky a promítání nového filmu o Jiřím Pačinkovi,“ uvedl jeho manažer David Svoboda. Z Liberce se pak expozice přesune do národního muzea Kazachstánu v Nur-Sultanu.