Jen málo přívětivé jsou stále státní hrady a zámky v kraji pro slabozraké a nevidomé návštěvníky.
Chybí jim haptické modely, kterých se mohou slabozrací dotýkat a udělat si třeba představu o členitosti památky. Stejně tak nemají k dispozici moderní audiosystémy, jaké fungují kupříkladu v pražské botanické zahradě. Ale často chybí byť jen hmatové označení toalet.
„Památky bohužel většinou nemají ani možnost virtuální prohlídky, aby šli lidé na hrad nebo zámek informovanější. Nejsou blind friendly, tedy přístupné lidem se zrakovým postižením. Stejně tak je jen málo modelů, třeba hmatových zmenšenin hradu nebo map, kterých se mohou zrakově znevýhodnění dotýkat,“ poznamenal nevidomý lektor Lukáš Treml, který se snaží zlepšovat život lidem se zrakovým postižením.
Podílel se například na trase pro zrakově postižené návštěvníky hradu Svojanova na Vysočině. Ten nabízí speciální prohlídky pro zdravotně znevýhodněné návštěvníky. Loni díky, na českých hradech a zámcích, nevídanému systému, obdržel hrad cenu Adolfa Heyduka pro památku nejvíce přátelskou zdravotně znevýhodněným. Pro nevidomé je na Svojanově připraven speciální okruh. Návštěvníci jsou vedeni akustickým informačním systémem. Pomocí bronzových haptických modelů získají představu o tvaru, velikosti a členitosti hradu. Pomáhají i informační nápisy v Braillově písmu.
„Obecně se na památkách snažíme zvýšit komfort pro všechny typy návštěvníků. Na libereckých památkách ale zatím nemáme přímo haptické modely, průvodce se zaměřením na osoby nevidomé a slabozraké. Haptické modely areálu, objektu, parku i místností jsme letos zavedli na Litomyšli,“ uvedla Lucie Bidlasová, mluvčí Územní památkové správy na Sychrově, jež zastřešuje 17 státních památek severovýchodních Čech.
Na některé předměty si mohou lidé sáhnout
Podle ní zatím územní památková správa na Liberecku tuto službu supluje tím, že se nevidomé či slabozraké snaží v prohlídce zohlednit.
„Umožníme dotyk některých vybraných předmětů. Celou koncepci prohlídky měníme ve chvíli, kdy máme nahlášený zájezd nebo skupinu takovýchto návštěvníků. To pak celou prohlídku vymýšlíme právě s ohledem na jejich omezení. Trasa se sestaví tak, aby na ní bylo co nejméně schodů, vyvýšených míst, vyberou se předměty k osahání,“ doplnila mluvčí Bidlasová.
„Je přáním většiny zrakově postižených, kdyby na památkách nejen v Libereckém kraji fungoval systém Dinasys (diskrétní informační a naváděcí systém, pozn. redakce). Návštěvník se dotkne speciálního modelu a díky vodivosti kůže vnímá ve sluchátkách namluvené informace. Můžete si je pustit kolikrát chcete a vůbec s tím neobtěžujete okolí,“ poznamenal Lukáš Treml. „Bohužel ani neznám místo, kde by měli hmatově označené toalety. Pokud někde je, je to absolutní výjimka. Přitom je to dáno vyhláškou. Ta se ale velmi málo dodržuje.“
Braillovo písmo přečte jen malá část zrakově postižených
Podle něj se alespoň zlepšila proškolenost průvodců, jak k zrakově postiženým přistupovat.
V České republice je zhruba 260 tisíc osob se zrakovým postižením, z toho asi 16 tisíc nevidomých. Podle Tremla jen malá část umí číst Braillovo písmo.
„Dnes se odhaduje, že Braillovo písmo umí plynule číst okolo dvou a půl tisíce lidí. Je to jen asi jeden člověk ze sta. Narůstá proto potřeba audioprůvodců. Dá se to řešit i QR kódy. Lidé se zrakovým postižením dnes hodně využívají moderní technologie,“ poznamenal Lukáš Treml.
V Libereckém kraji kladně hodnotí zříceninu hradu Rotštejna v Českém ráji, který se snaží vyjít zrakově a jinak postiženým vstříc. „Díky přístupu tam zrakově postižení cíleně jezdí. Hrad navštěvuje třeba i velké procento zrakově postižených ze Slovenska. Už jen proto, že si mohou na mnoho věcí sáhnout, něco si přečíst v Braillově písmu, mají tam průvodce, kteří vědí, jak se chovat ke zrakově postiženým a co jim třeba říkat navíc,“ doplnil Lukáš Treml.
„Obecně se na nevidomé a slabozraké na památkách příliš nemyslí. My jsme to chtěli změnit,“ řekla kastelánka Rotštejna Hana Talli Hlubučková.
Na Rotštejně si mohou nevidomí ohmatat například erb a jiné reliéfy, středověkou keramiku nebo kameny. Na objednání dělají pro tyto lidi i speciální prohlídky. „Pokud se na prohlídku ohlásí takováto skupina, většinou na hodinu a půl zavřeme a mají památku pro sebe, aby si to mohli užít a nikdo je nerušil,“ zdůraznila kastelánka.
V Klokočských skalách je speciální Tichá stezka
Nevidomí a neslyšící si mohou také projít speciální Tichou stezku Klokočskými skalami, stezku nevídanou.
Historické, geologické, zoologické, botanické nebo geomorfologické zajímavosti získají zrakově postižení díky popisu v Braillově písmu i odkazu na web, který na ně „mluví“. Neslyšícím se informace pomocí QR kódu přeloží do českého znakového jazyka.
„Postižení u nás mohou prožít plnohodnotný den. Nejsou vydělení ze společnosti. Když k nám přijde rodina, co má mezi sebou zrakově postiženého, bývá velmi vděčná. Mají všichni shodný společný zážitek,“ naznačila kastelánka Hlubučková.