Koncepci výstavby a projekční přípravy páteřních cyklotras vezme na svá bedra.
„Rozhodli jsme se tak vzhledem k tomu, že se nám stále ještě nepodařilo systém cyklostezek propojit tak, aby byl skutečně funkční. Liberecký kraj proto zastřeší jednotlivé stavby včetně přípravných prací,“ řekl náměstek hejtmana Jan Sviták.
Kraj tím podle něj odlehčí především malým obcím a městům. Podle Svitáka by už nemělo docházet k situacím, kdy obec se sto obyvateli řeší sedmikilometrový úsek cyklostezky s investicemi v řádech desítek milionů korun.
„Je to jediný způsob, jak docílit toho, abychom měli v dohledné době na území kraje odpovídající síť cyklostezek,“ uvedl Jan Sviták.
„Investiční činnost je v této oblasti hodně roztříštěná. Takže obce často získají nějakou dotaci na cyklostezku, kterou ale nejsou schopny majetkoprávně dořešit. Potom vznikají stavby, že jedete po hladkém asfaltu a pak dojedete na místo, přes které se ani na horském kole nedostanete,“ doplnil hejtman Martin Půta.
Kraj má sice koordinátora cyklodopravy, ten ale poskytuje především poradenskou činnost nebo administruje dotační programy.
„V nahodilé míře zpracovává podklady pro zadání projekční přípravy a výstavby cyklostezek přímo krajem. Nově by kraj chtěl přímo sám zadávat projektové dokumentace a vstupovat do jednání s vlastníky pozemků, do jednání s dotčenými orgány státní správy,“ zmínil mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Nový způsob plánování a výstavby cyklostezek chce kraj rozjet od příštího roku. Krajští úředníci zatím sbírají podklady k území celého kraje, aby podchytili nejpalčivější „hluchá místa“.
Asfalt by měl být jen na páteřních cyklostezkách
Na všech cyklostezkách by se přitom nemusel nutně objevit asfalt. Ten by měl být jen na těch páteřních.
„Není nutné budovat pro cyklisty dálnice. Po lesních cestách a pěšinách se dá velmi snadno propojit mnoho kilometrů cyklotras. Bude to jeden ze směrů, kterým se chceme vydat. Už o tom jednáme i s orgány ochrany přírody,“ nastínil náměstek Sviták.
Asfalt by nemusel pokrýt například ani 795 metrů dlouhý úsek cyklostezky Odra – Nisa v části mezi Chotyní a Bílým Kostelem u vodní elektrárny. „Úsek v Bílém Kostele je posledním, který chybí k tomu, aby byla celá cyklotrasa propojená,“ zmínil Sviták.
Kraji se po dlouhých letech podařilo najít technické řešení, díky němuž se vyhne soukromým pozemkům. To i za cenu, že možná kvůli patnáctiprocentnímu podélnému sklonu cyklostezky ve skalním zářezu nedostane dotaci ze Státního fondu Dopravní infrastruktury (SFDI).
„Pokud bychom předělávali trasu na sklon 8,3 procenta, stouply by náklady o zhruba deset milionů a dostali bychom se přibližně na dvacet sedm milionů korun včetně daně,“ vysvětlil Sviták.
Kraj už požádal o stavební povolení a předpokládá, že by stavba mohla začít příští rok. „Pokud se to podaří, znamená to, že od kraje Liberce do Hrádku nad Nisou ke státní hranici se dojede na kole bezpečněji. Jediný úsek, kde budou muset cyklisté jet po silnici, je z Andělské hory do Chrastavy. Ten zatím v projekční přípravě nemáme,“ dodal Sviták.
V plánu jsou další trasy
Kraj také dokončuje projekční přípravu úseku cyklostezky Sv. Zdislava mezi Svorem a Cvikovem. Jedná se o nový úsek podél státní silnice první třídy číslo 13.
Náklady se pohybují okolo patnácti milionů korun, žadatelem o dotaci do Státního fondu dopravní infrastruktury bude město Cvikov. Letos by mělo být schválené stavební povolení. V příštím roce by se mohlo začít stavět.
Nové cyklostezky vzniknou mezi Kunraticemi u Cvikova a Drnovcem, z Příšovic do Přepeř nebo mezi Hranicemi a Borkem. Jejich investory jsou obce.
Ve většině případů obce získaly dotaci od státu. Kraj přispěje jen na část úseku cyklostezek. Na Příšovice–Přepeře pošle 3,9 milionu korun. Na cyklostezku mezi Kunraticemi a Drnovcem dá dva miliony korun. Pravděpodobně v příštím roce by měly být cyklostezky dokončené.