Zdravotní důvody. Takové je oficiální zdůvodnění toho, že Marek Pieter minulý týden rezignoval na post náměstka hejtmana zodpovědného za řízení rezortu dopravy, investic a veřejných zakázek. „Zdraví“ bývá někdy pouhou obezličkou, jak politici maskují fakt, že skončit prostě museli. Pojďme se podívat na důležité momenty Pieterova působení v politice. Možná, že právě v nich jsou skryté odpovědi na to, proč šéf několika klíčových resortů, a někdejší předseda Starostů pro Liberecký kraj uprostřed volebního období složil své funkce.
Moment 1 KSČM
„Na zdravotní důvody se dá svést všechno,“ ironicky komentuje krajská předsedkyně KSČM Dana Lysáková. Komunisté totiž byli první, na jejichž zádech Pieter do politiky vyšplhal. V roce 1998 se na jejich kandidátce dostal do zastupitelstva Desné v Jizerských horách, hlasy komunistů mu sice posléze pomohly stát se starostou, Pieter ale zůstal nestraník. Lysáková toho zpětně lituje, protože se prý v Pieterovi spletla.
„Ukázal se jako všehoschopný. Když v roce 2008 vyhráli sociální demokraté krajské volby, přišel za námi a žadonil o podporu KSČM, abychom ho podpořili na pozici náměstka. Řekla jsem mu tehdy, že je ještě politicky nezralý na takovou funkci. Byl by schopný spojit se třeba s ďáblem, aby ho to dostalo nahoru,“ pálí do Pietera Dana Lysáková. Obří cílevědomosti a touhy se prosadit si všímali i ti, kteří si Pietera váží, třeba Petr Polák, do roku 2014 starosta Tanvaldu.
„Marek byl velmi ambiciózní, chtěl stoupat výš. Ale já tomu rozumím, on měl v Desné úspěchy, tak proč by nešel někam dál,“ shrnuje exstarosta.
Moment 2 150 milionů za školu
Do éry Pieterova starostování v Desné se datuje první jeho „průšvih“. Přestože se vždy stavěl do role kritika neprůhledných veřejných zakázek, jednu takovou sám podepsal. Za 150 milionů nechal rekonstruovat zdejší školu, podmínky veřejné zakázky byly nastaveny tak přísně, že vyhrát prý mohl pouze vybraný Syner, firma napojená na tehdejší ODS.
Moment 3 Výlet s Peltou
„Jsem člověk jako každý jiný, dělám chyby, ale je podstatné se z nich poučit. Ten, kdo je nedělá, tak lže,“ tvrdil Pieter v rozhovoru pro MF DNES loni. Jenže už v roce 2015 se ukázalo, že pro něj to tak úplně zřejmě neplatí.
Tejdy totiž již jako ekonomický náměstek hejtmana inicioval navýšení dotací do sportu, ale pár dní předtím, než o tom zastupitelstvo jednalo, odjel s tehdejším fotbalovým bossem Miroslavem Peltou a dalšími politiky na Evropskou ligu do Amsterdamu. Pieter nejprve přiznal, že zájezd platil Pelta, brzy ale otočil a řekl, že zájezd si platil sám. Zdůvodnil to kuriózně: prý si myslel, že si z něj kamarádi v telefonu dělají srandu a tak si vymýšlel. Že mluví s novinářkou Centra nezávislé investigace prý netušil.
„Mám kolem sebe šprýmaře,“ vymlouval se. To trapné ticho tehdy bylo téměř slyšet. Zastupitelé pak 20 milionů do sportu skutečně přihodili.
„Marek Pieter vždy představoval spojku Starostů pro Liberecký kraj do podnikatelského prostředí, a to za souhlasu všech, včetně hejtmana. To, že pod sebou po posledních volbách kumuloval klíčové funkce náměstka pro dopravu a veřejné zakázky, jistě není náhoda. Je dost pravděpodobné, že o něm ještě uslyšíme v některých z kauz,“ myslí si liberecký investigativní novinář Jaroslav Tauchman.
Právě výlet s Peltou do Nizozemska vidí jako zlomový okamžik v Pieterově kariéře i Jan Korytář, krajský zastupitel a někdejší Pieterův koaliční kolega.
„Dvě věci bych u něj ocenil, kterými se liší od mediálně známějšího hejtmana. Nikdy neměl potřebu se chovat arogantně a uměl držet dané slovo. Naopak jeho výlety s panem Peltou a mlžení kolem nich moc dobrým nápadem nebyly,“ říká Korytář.
Moment 4 BusLine
Smrákat nad politickou kariérou Marka Pietera se možná začalo poté, co se rozešel s hejtmanem v názoru na to, kdo má provozovat autobusovou dopravu v kraji. Zatímco Martin Půta prosazoval založení vlastního krajského dopravce (k čemuž pak i došlo), Pieterhlasoval proti a chtěl, aby v kraji dál jezdil BusLine, který tehdy vyhrál vypsanou zakázku. Tu kraj nakonec zrušil, ale Pieter se postavil proti.
„Já byl zastáncem mít vlastní autobusovou firmu, Marek Pieter ne. V tom jsme se neshodovali. Ne na vše jsme měli stejný názor,“ potvrzuje dnes Martin Půta. Pieterovo působení na kraji ale vnímá pozitivně.
„Za šest let za ním zůstalo spoustu dobré práce. Třeba průhledný systém veřejných zakázek a elektronických soutěží. Jako první kraj v ČR jsme vysoutěžili energie v elektronické aukci a ušetřili. Také jsme, dříve než to požadoval zákon, otevřeli naše ekonomická data veřejnosti a zveřejnili všechny smlouvy, udělali rozklikávací rozpočet,“ vyjmenovává hejtman Pieterovy přínosy. Podobně to vidí i poslanec Jan Farský, jeden ze spoluzakladatelů Starostů pro Liberecký kraj.
„Marka jsem poznal jako nesmírně pracovitého, výborného ekonoma s rozhledem. A manažera, který zvládnul různou agendu,“ vypíchl Farský.
O tom, že realita byla ale o něco víc vyhrocená, svědčí hejtmanův proslov na předvánoční tiskové konferenci, kde směrem k novinářům pronesl: „Není možné, aby informace z rady kraje měl ihned po jejím jednání BusLine.“
Moment 5 Neúspěch ve volbách
Kdo vnímá parlamentní volby jako lakmusový papírek politické životaschopnosti, pak z těch posledních cítí, že se může blížit Pieterův politický konec. Byl lídrem „Starostů“ v kraji, přesto jej z posledního místa preferenčními hlasy přeskákal Martin Půta. Pietera předběhl dokonce i jindřichovický Petr Pávek. A každá strana ví, že vox populi, vox Dei (Hlas lidu, hlas Boží, pozn. red.).
Redakce MF DNES nabídla Marku Pieterovi možnost rozhovoru, kde by měl prostor ke všemu se vyjádřit. Nereagoval na telefonáty ani SMS. Stejně se ale prý chová i k ostatním kolegům, kteří jej marně shánějí a jimž nezvedá telefony. V práci jej už dlouho nikdo neviděl.