iDNES.cz

Byly první. Teď hrozí, že turbíny větrných elektráren půjdou k zemi

  6:26
Dvě větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem už se staly nedílnou součástí obce. Až na pár dnů, kdy je bezvětří, se točí prakticky neustále. Je ale možné, že Jindřichovice o svůj symbol časem přijdou. Zatímco teď větrníky obci vydělávají, v roce 2023 bude všechno jinak.
Ilustrační snímek

Zatím z nich má obec finanční užitek. Výhledově se ale dvě větrné elektrárny stanou pro Jindřichovice spíš zátěží. (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

„V tom roce totiž končí garance státní podpory. Zruší se povinný výkup ze strany ČEZu a také skončí zelené bonusy, které se dávají za každou vyrobenou kilowatthodinu elektrické energie,“ vysvětluje místostarosta Jindřichovic Luboš Salaba.

Podle energetického zákona platí doba státní podpory pro jindřichovické elektrárny jen po dobu dvaceti let od jejich spuštění. Tedy po dobu výrobcem dané garantované životnosti technologie. Teď už se vrtule nad obcí točí patnáctým rokem.

Jindřichovice se tak pomalu musí připravit na to, že přijdou o výhody, které jim teď dva šedesátimetrové stožáry přinášejí.

„Poté, co jsme splatili v roce 2015 úvěr na pořízení elektráren, nám vydělávají do obecního rozpočtu od dvou do tří milionů korun,“ sdělil před časem starosta Pavel Novotný.

Pro Jindřichovice, které mají 655 obyvatel a roční rozpočet 27,5 milionů, je proto výdělek z elektráren vítaným příjmem. Jenže koncem státních garancí budou elektrárny představovat spíš starost, pokud se situace do té doby nezmění.

„Byli bychom odkázáni pouze na obchod se silovou elektřinou, což v dnešních cenách znamená, že veškerý roční výdělek by se rovnal nákladům za servis a dalším poplatkům souvisejícím s provozem našich větrných elektráren,“ vysvětluje Salaba. Elektrárny by tak sice jely naplno, ale do obecní kasy by z nich skoro nic nešlo.

Elektrárny vyrobí 1 200 megawatthodin ročně

Dnešní výkupní ceny se pohybují kolem 1 560 korun za jednu megawatthodinu. Elektrárny v Jindřichovicích ročně vyrobí v průměru 1 200 megawatthodin. Jindřichovice ale využívají systém zelených bonusů, kdy dostávají od operátora na trhu s energií (OTE) bonus za každou kilowatthodinu, ale samotná elektřina zůstane obci, která si ji pak sama zobchoduje.

Jindřichovicím se tak díky tomu daří dosáhnout o málo lepších cen, než kdyby volily pevnou výkupní cenu u ČEZu.

Jenže za pět let bonusy i povinný výkup skončí. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla pro Jindřichovice zlepšit. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice připravuje novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která ale moc nadějí nedává.

„S další finanční podporou pro větrné elektrárny, kterým končí finanční podpora, se v novele skoro jistě pracovat nebude. Jediným příjmem pro tento typ větrných projektů tedy bude jen příjem z prodeje vyrobené elektřiny,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.

„Byli jsme v roce 2003 pilotním projektem, tak to na nás dopadne jako na první. Musíme se proto rozhodnout, zda si elektrárny necháme, nebo se jich nějakým způsobem zbavíme. I přes skončenou garanci životnosti totiž budou dál funkční, a to aspoň dalších deset patnáct let. O to víc ale bude dražší jejich servis. Bude to složitá otázka,“ dodal Salaba.

V nejhorším případě se elektrárny dají demontovat a za cenu šrotu se celá lokalita upraví tak, že po stožárech nezbude ani stopa. Elektřinou vyrobenou z větru přitom zmíněné dva stožáry zásobují část Frýdlantského výběžku od Jindřichovic po Frýdlant.

zpět na článek