„Jsou výrazní tím, že jezdí osobními auty a ta jejich čísla jsou nepřehlédnutelná. Na několik let ale tady z hor úplně zmizeli, neviděl jsem je tak sedm let. Nevím proč. Stejnou zkušenost mají i hoteliéři, se kterými jsem se bavil. Už ale Holanďané znovu jezdí. Vidíme to na exkurzích ve sklárně, zase na parkovišti stojí jejich auta,“ řekl majitel harrachovské sklárny a minipivovaru František Novosad.
Obrovské nápory turistů z rovinaté země kanálů a větrných mlýnů vedly majitele horské sklárny před lety k tomu, že najal průvodkyni se znalostí nizozemštiny. Jenže Nizozemci přestali úplně jezdit. „Průvodkyni už sice nemám, ale oni si berou exkurze i v němčině,“ dodal Novosad.
„Je to tak. Holanďané se do Krkonoš znovu vrátili, i když nejsou v takové přesile, jako jsme byli před lety zvyklí,“ potvrdila starostka Harrachova Eva Zbrojová.
„Hodně ale opět přijíždějí i němečtí turisté. Ti přestali ve velkém jezdit během krize, podporovali spíš své domácí podnikatele. Stejně tak už zase vídáme turisty z Belgie. Jsme rádi, že jezdí stále velké procento českých a polských turistů,“ zmínila své postřehy z letošní sezony starostka Zbrojová.
Spořivost Holanďanů je mýtus
Promílanou spořivost Holanďanů považuje za mýtus. Pro hoteliéry jsou to podle ní milí hosté. Ví, o čem mluví. Provozovala restauraci, ubytovává i ve svém rodinném domě.
„Je to pomluva, Holanďané jsou dobří hosté. Mají jen trochu jiný životní styl, než máme my. Oni třeba neobědvají jako Češi, kteří si sednou ke stolu a dají si velké jídlo. Holanďané chodí až na večeře. Jinak k sobě máme myslím mentalitou blízko,“ domnívá se starostka Zbrojová.
Kromě návštěvníků z Holandska začali Harrachov ve větším objevovat i turisté z Izraele. Českou republiku považují za bezpečnou zemi.
„Letos jich bylo v Harrachově opravdu hodně,“ řekla Ivana Špalková z turistického informačního centra.
„Skutečně bylo letos hodně turistů z Izraele. Dřív tu nebývali,“ potvrdil pracovník lanové dráhy na Čertovu horu.
Také on si všímá toho, že se letos do Krkonoš vraceli Holanďané. „Letos jsme vozili i hodně Belgičanů. Všímám si ale změny. Stále víc lidí se nechá na zpáteční jízdenku vozit i dolů. Klasických turistů myslím ubývá.“
Přestože si část lidí zajišťuje ubytování dlouho dopředu, podle Ivany Špalkové vydělávají hory na parném létě. „Část návštěvníků se rozhoduje podle toho, že se pojedou do hor ochladit. Turisté se nám s tím svěřují,“ dodala Špalková.