A to i přesto, že městští zastupitelé nedávno prodej pozemku na tuto stavbu odsouhlasili.
Jiří Guth, jednatel obou společností uvedl, že neočekával tak silnou negativní reakci proti stavbě. Lidé například sestavili petici, pod níž se podepsalo přes 700 místních. Báli se tvrdého zásahu do přírody a vyhledávaného pramene.
„Neočekávali jsme reakci, kterou rozpoutala petice zorganizovaná panem Milošem Morávkem, který má nedaleko rodinný dům. Subjektivním důvodům nesouhlasu pana Morávka se zamýšlenou stavbou rozumíme. Od počátku přípravy projektu jsme se ji proto snažili pojmout tak, aby co nejméně zasáhla krajinu. Budovu jsme chtěli zapustit pod úroveň komunikace, aby nepřevyšovala okolní objekty, samozřejmostí bylo zelené pásmo stromů a keřů podél celého objektu, osázení stěn popínavými rostlinami,“ řekl Guth.
Podotkl, že tento záměr firmy prezentovaly jak zastupitelům města Smržovka, tak Morávkovi během osobního setkání. „Provoz naší firmy by nezatížil okolí. Je jednosměnný a není hlučný, nevytváří žádné emise ani odpady,“ doplnil Guth.
Dodal, že firma od stavby upustila na základě veřejného mínění a po dohodě s vedením města.
„Na celé záležitosti nás mrzí několik věcí. Během petice, medializace a veřejného zasedání zastupitelstva města Smržovky se záměrně šířily nepravdivé a zkreslené informace. Šířily se pomluvy o naší firmě, společnících firmy a byli jsme několikrát společně se zastupiteli města zcela nepodloženě obviněni z korupce,“ upozornil jednatel.
„Tím, že naše provozovna pravděpodobně nebude na území města Smržovka, přijde město a jeho obyvatelé o případná pracovní místa a o prosperující firmu na svém území.“
Starosta: Budeme dál vyhledávat investory
Starosta Smržovky Marek Hotovec sdělil, že rozhodnutí firem respektuje.
„Budeme však i nadále aktivně vyhledávat investory, kteří by v průmyslové zóně uskutečňovali své záměry v rámci územního plánu města a dle platné legislativy. Rozhodně se ohrazujeme proti nesmyslným nařčením, že chceme likvidovat přírodu či omezit turistický ruch ve Smržovce a blízkém okolí. Průmyslová zóna, která navazuje na stávající, již zastavěné výrobní plochy, netvoří ani procento rozlohy území Smržovky. Naopak přibližně osmdesát pět procent katastru pokrývají lesy a louky. Tyto plochy odpovědným územním plánováním nepřetržitě chráníme,“ řekl Hotovec.
„Veškeré připomínky a námitky, které předkládají odpůrci výstavby, řešíme vždy v průběhu územního či stavebního řízení v souladu s danými zákony a nařízeními. Děje se tak na základě posudků, studií a doplňujících podkladů, které si správní orgány vyžádají, nikoliv pod tlakem nepodložených tvrzení a domněnek.“
Aktivista Miloš Morávek, který odpor proti hale organizoval, má z rozhodnutí investora velkou radost.
„Už jsem slyšel nějaké náznaky, ale čekal jsem, až se to oficiálně potvrdí. Mám radost, že se nám to podařilo. Jsme opravdu rádi, že jsme byli vyslyšeni,“ okomentoval pro MF DNES Morávek.
Podle něj si investor i město uvědomilo, že okolí pramene Nisy není vhodné pro takovouto stavbu.
„To není jen pramen Nisy, kam denně přijdou stovky lidí, ale jsou tam i vzácné květiny, chřástal. Navíc to místo není pro průmysl připraveno. Nevede k tomu pořádná silnice, chybí chodníky, infrastruktura,“ dodal Morávek.