„Domluvili jsme se s Ladislavem Stehlíkem z Jablonce nad Jizerou, že jeho stádo začne spásat naše pozemky v místě, kde se na Rýžovišti stýkají modrá a červená sjezdovka,“ říká Vlastislav Fejkl, provozní náměstek Sportovní areálu Harrachov.
„Ovce sjezdovce určitě prospějí. Jejich kopýtka rozruší drny a ovčí trus patří mezi nejlepší hnojiva. Pastviny na našich pozemcích pronajmeme Ladislavu Stehlíkovi na pět let za symbolickou cenu. Díky ovcím ušetříme peníze za sekání sjezdovek. Zatím jsme na ně posílali speciální horský traktor se sekačkou.“
Ovce zamezují rozšiřování lesa do louky
Sám Fejkl chová ovce na své usedlosti v Tanvaldu – Žďáru. „Pasu je hlavně na špatně přístupných svazích. Ovce nežerou pouze trávu, ale malé břízy nebo olše. Zamezují tak rozšiřování lesa do louky,“ tvrdí Fejkl.
„Věříme, že Krkonošský národní park nebude mít k pasení ovcí na sjezdovce na Černé hoře výhrady. Pozemky leží v ochranném pásmu národního parku a počítáme na nich přibližně se sto zvířaty. Na sjezdovkách v sousední Rokytnici se už ovce bez problémů pohybují. Na Čertově hoře by byly asi na patnácti hektarech. Deset patří nám a zbylých pět městu Harrachov a soukromým vlastníkům.“
Ovce jsou lepší než mulčování
Národní park o pasení ovcí na harrachovské Černé hoře ještě nerozhodl. „Obecně řečeno jsou ale ovce lepší než mulčování, které na sjezdovkách zpravidla probíhá,“ uvádí mluvčí národního parku Radek Drahný.
Při mulčování zůstává na sjezdovce všechno, co na ní mechanizace poseká nebo vymýtí. Trávě a rostlinám se pak pod hnijící „pokličkou“ nedaří. „Ovce paseme v Horní Rokytnici a na Studenově,“ podotýká farmář Stehlík.
„Po několika letech vidíme velké rozdíly mezi stráněmi s ovcemi a bez nich. Louky, kde paseme jsou pestřejší, louky bez ovcí většinou jednodruhové. Což znamená, že na nich roste jen tráva. A není ani tak zelená jako na místech, kde ovčí trus dodává do půdy dusík.“
Stehlík loni pásl v Horní Rokytnici osmdesát ovcí a na Studenově dalších osmdesát. Pohybovaly se až po Harrachovskou cestu, jež stoupá z Ručiček ke Dvoračkám. Vyšší partie Krkonoš se už pro pastviny nehodí, navíc tam platí přísnější pravidla pro ochranu přírody.
Na pastvinách je více kytek než na loukách
Pod lanovkami a vleky v Rokytnici se po zimě objeví rovněž ovce bratrů Petra a Milana Udatných.
„V Dolní a Horní Rokytnici a na Rokytně jich míváme asi sto padesát,“ prozrazuje Petr Udatný. „Pastviny vypadají mnohem lépe než horské louky, o něž nikdo nepečuje, a je na na nich mnohem více kytek a jiných rostlin.“
V Harrachově se ovce nepopasou volně, farmář Stehlík je obklopí elektrickým ohradníkem.
Myšlenka s ovcemi na Čertově hoře se zamlouvá harrachovské starostce Evě Zbrojové. Koneckonců, místostarosta Jaroslav Čech se řadí mezi ovčáky. „Pohled na ovce na Rýžovišti bude pěkný pro místní lidi i pro turisty,“ tvrdí Zbrojová.
Na ruční seč chybí lidé
Podle Drahného nepatří ovce mezi tradiční domácí krkonošská zvířata, ale v posledních letech jich silně přibývá. Ke Krkonoším se historicky více váže skot a kozy. „Hospodáři je pásli většinou až po sklizni sena nebo v místech, kde se seno sklízelo obtížně,“ vysvětluje Drahný.
„Ovce jsou však na chov nejjednodušší. Pokud budou na sjezdovkách, dojde tam pravděpodobně ke změně luk v pastviny – tedy tam, kde se louky na sjezdovkách zachovaly.“
Drahný shrnul, že se národní park snaží o návrat ke klasickému krkonošskému lučnímu hospodářství spojenému kromě jiného se sekáním na seno.
„Pastvu ovcí chápeme jako přechodné stadium a často i jako východisko z nouze, když nic jiného nedokážou hospodáři se svými pozemky provést,“ prohlašuje Drahný. „Speciální stroje na horskou seč jsou drahé a na ruční seč chybí v náročných krkonošských podmínkách lidé.“