„Například jen na parovodu od Poštovního náměstí do Vratislavic je roční ztráta tepla za 20 milionů,“ uvedl nedávno zastupitel SLK Jaroslav Zámečník. Vratislavice se ovšem nového potrubí zatím nedočkají, výměna je teď plánovaná pro napájecí větev z teplárny do Pavlovic.
„Parovody vyměníme za modernější horkovody, vytápět se tak nebude párou, ale horkou vodou. Výhodou je, že horkovody nejsou tak masivní, takže nebudou tolik hyzdit okolí v místech, kde nebudou zakopány do země,“ řekl technický ředitel teplárny Petr Heincl.
Parovody už nebudou hrozbou při povodních
Zatímco v Pavlovicích se bude měnit nové potrubí za staré v původních trasách, v centru Liberce dojde k významným změnám.
„Parovody, které teď vedou korytem Nisy, se odstraní a nové horkovody se zakopou pod silnice, chodníky nebo pod travnaté plochy. Nisa v centru města tak konečně bude vypadat jako normální řeka. Zároveň už parovody nebudou představovat riziko při případných povodních jako teď,“ uvedl předseda představenstva teplárny Vladimír Kravjanský.
Nyní se dokončují přípravné práce, vlastní demolice parovodů začne 1. června.
„Máme to rozděleno na dvě etapy. První se týká trasy z Pavlovic ke hřišti Slovanu. Práce tam budou trvat do září než začne nová topná sezona. Na jaře 2019 se pak bude pokračovat od Slovanu podél Nisy až k teplárně v ulici Milady Horákové. Protože během výměny dojde k odpojení od centrální sítě, budou lidé dostávat teplo z kotelny v bývalém Milku, kterou si ponecháme jako záložní zdroj. Nikdo se nemusí bát, že kvůli výměně trubek nebudeme v části Liberce topit,“ uklidňuje Heincl.
Trasy vedení tepla se zkrátí
Přímo u teplárny pak postaví novou kogenerační jednotku, která nahradí předimenzovanou parní soustavu. „Sítě, které už se nebudou k dodávkám tepla využívat, budeme demontovat, čímž se trasy zkrátí. Bude to mít také pozitivní dopad na konečnou cenu tepla pro zákazníka,“ zmínil mluvčí teplárny Lukáš Jankovský.
Vše přitom musí být hotové do podzimu 2019. „Je to šibeniční termín, původně to bylo rozložené na čtyři roky. Jsme ale vázáni podmínkami dotace, takže asi po ty dva roky nebudeme moci klidně spát, jestli se to stihne,“ přemítá Heincl.
Návrhy, aby se místo výměny parovodů povolilo odpojování od teplárny a vznikla soustava samostatných kogeneračních jednotek, nepovažuje vedení teplárny za efektivní.
„Pokud libereckou kotlinu zaplníme malými kotelnami, tak se tu kvalita ovzduší zhorší o 30 procent oproti tomu, když zůstane zachováno centrální vytápění. Navíc má Liberec výhodu spalovny, ze které se bere podstatná část tepla, tím pádem nejsme tolik závislí na cenách plynu jako jiní. Teď je plyn uměle držen dole, ale brzy zase zdraží,“ uvedl Kravjanský. Instalace horkovodů je jedním z kroků, kterými chce teplárna dosáhnout ceny 550 korun za gigajoul, namísto dnešních 660.