Zmíněnému efektu se říká flikr a doktorand se na něj zaměřil během stáže ve Francii na UPS Toulouse. Zkoumal jej dva roky.
Zatímco některé žárovky flikr neprodukují, jiné jen ve vysokých frekvencích. Mozek je nijak nevyhodnocuje a pro člověka jsou tak neškodné.
„Problémem je taková frekvence flikru, kterou oko zaznamená a mozek nedokáže vyfiltrovat,“ vysvětlil Leoš Kukačka.
Takový flikr může podle mladého vědce vyvolat u člověka bolesti hlavy, závratě, malátnost, ale i epilepsii.
Například roku 1997 vysílání epizody kresleného seriálu Pokémoni v Japonsku vyvolalo epileptický záchvat u zhruba 600 dětí. Měl to na svědomí čtyřsekundový záběr, kdy se dvanáctkrát za sekundu měnila obrazovka z červené na modrou.
Záleží na typu žárovky i technologii výroby
Leoš Kukačka zkoumal ve svých měřeních flikr u žárovek od různých výrobců. A zabýval se tím, jaký vliv má na míru mrkání při napájení stejnosměrným proudem usměrňovač v žárovce. U LED žárovek je totiž potřeba. Usměrňuje výkyvy hladiny napětí v klasické distribuční síti. A umožňuje, aby žárovka svítila, nejen když do ní jde stejnosměrný, ale i střídavý proud. Má také přímý vliv na to, jak moc žárovka mrká.
„Při použití stejnosměrného proudu automaticky odpadá výrazný zdroj flikru, určitá míra rušení, a tím pomrkávání zdroje světla ovšem i tak zůstává,“ řekl Leoš Kukačka.
Pode něj velmi záleží na typu žárovky i technologii její výroby. Žárovky se tedy liší i podle výrobce. Vědec upozornil na to, že problém by pomohlo vyřešit, kdyby se sjednotily parametry LED žárovek.
„Základním krokem k řešení musí být vytvoření jednotných norem na to, jak má vypadat předřadník LED žárovek (rozsvěcí žárovku a po rozsvícení napájí proudem) s usměrňovačem a jakou má mít odolnost vůči rušení,“ uvedl vědec.
Výzkum uznali až v Neapoli
Když se svojí prací začínal, neexistovaly žádné normy, v roce 2015 pak byly vydány dvě. Ty ovšem nepokrývají celou problematiku efektu pomrkávání žárovek.
Leoš Kukačka svou dizertační práci úspěšně obhájil před mezinárodní komisí. Podle oponentského posudku tvoří práce doktoranda solidní základ pro další výzkum.
„Celkový vědecký přínos tohoto výzkumu je excelentní,“ napsal ve svém oponentském posudku docent Roberto Langella z Universita degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“ v italské Neapoli.
Leoš Kukačka bude pokračovat ve vědě i ve výuce na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci. Odstranění jevu flikr se chce ve své vědecké práci dál věnovat.