Autor jedněch z nejkvalitnějších a nejosobitějších děl z období vrcholného baroka v regionu je sice neznámý, ale podle odborníků šlo evidentně o pokračovatele slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
„Původně sochy stály na pilířích brány u druhého městského hřbitova, který byl od roku 1680 až do třicátých let 19. století u Křížového kostela na Malém náměstí. Když pohřebiště zrušili, přesunuli sochy na třetí městský hřbitov v Budyšínské ulici, který už dnes také není, ale sochy tam zůstaly,“ popisuje historik Jan Mohr.
Ten by přitom rád viděl, kdyby se svatý Petr a Pavel vrátili ke Křížovému kostelu. „Mělo by to logiku. Na zahradě Křížového kostela je historicky cenný morový sloup z dílny Matyáše Brauna, rovněž kostel je z období baroka, mohl by to být takový barokní koutek Liberce, který by celý tamní prostor kultivoval,“ myslí si Mohr.
Sochy ani sloup nejspíš nepřemístí
Jenže na stěhování asi nedojde. Přemísťování památek se řídí zákonem a prosadit ho není snadné.
Narazil na to i náměstek primátora Ivan Langr, když zjišťoval, zda by bylo možné a vhodné přestěhovat už zmíněný morový sloup ze zahrady kostela na Sokolovské náměstí, kde původně stál
„Ze zákona lze stěhovat jen památku, která je v daném místě nějak ohrožena. Také se zvažuje, zda původní lokalita je vhodnější než stávající. Rozhodující je i délka umístění památky v náhradním prostoru a tak dále. Morový sloup je v zahradě nějakých 150 let, pomalu se to blíží době, po kterou stál na Sokolovském náměstí. Přemísťovat památky není vůbec jednoduché. Jen, pokud je v daném místě nějak ohrožena, což si nejsem jistý, že je zrovna případ soch svatého Petra a svatého Pavla a vlastně ani morového sloupu,“ řekl Langr.
Sochy světců tak po opravě zůstanou v Zahradě vzpomínek, kde letos opraví i tympanon Liebiegovy hrobky či vnitřek sousední hrobky stavitele Adolfa Hübnera. Ten v Liberci postavil například kostel U Obrázku v Ruprechticích a podílel se i na výstavbě kostela svaté Máří Magdaleny.