„Radostná zpráva od české vlády je oficiálním uznáním duchovní, kulturní a historické hodnoty jednoho z nejvýznamnějších poutních míst Čech s významným evropským přesahem. Hejnický chrám je pilířem dějin člověčenství v prostoru střední Evropy a Panna Maria Hejnická, Mater Formosa, po staletí ochránkyně milionů věřících mnoha jazyků po celém světě,“ prohlásil hejnický duchovní správce Pavel Andrš.
Na chrámu se podepsaly minulé režimy
Podle něj je duchovní hodnota místa v srdci Jizerských hor zpřítomněním božských ctností: víry, naděje a lásky.
„Na nich bylo toto místo ve středověku založeno a hrabaty z Gallasu a Clam-Gallasu rozšiřováno a podporováno. Řád františkánů, sídlící v přilehlém klášteře, kostel, místní obyvatelstvo i poutníky tři staletí zabezpečoval po stránce duchovní a zdravotní. Františkáni též pečovali o vzdělávání místních.“
Celosvětově proslulé poutní místo mělo ale jeden čas namále.
„Zločinecké a nelidské režimy dvacátého století, nacismus a komunismus, se pokusily o zničení poutního místa. Zejména období komunismu, jemuž předcházelo – jako odplata za hrůzy nacismu – vyhnání a odsun původního německy mluvícího obyvatelstva, proměnilo hejnický poutní areál ve smutný obraz neúcty k člověku a jeho dílu,“ konstatoval Andrš.
Jsou tomu teprve necelé tři desítky let, kdy se kostel po těžkých časech navrátil lidem.
„Díky mému předchůdci Miloši Rabanovi a za pomoci z Čech vyhnaných Němců, Daliboru Dědkovi, fondům Evropské unie a celé řadě dalších přispěvatelů je hejnické poutní místo opět prostorem setkávání,“ promluvil Andrš.
Památkou bude jen kostel, ambit, soška a prostranství
Původně odborníci diskutovali o tom, zda do návrhu na prohlášení národní kulturní památkou zahrnou v Hejnicích kromě kostela i okolní stavby. Nakonec z nich vyjmuli bývalý františkánský klášter.
„Historický, krajinářský i duchovní význam hejnického areálu je nesporný. Z pohledu památkářů je ale problematická razantní přestavba kláštera po roce 2000, po níž se klášter změnil na Mezinárodní centrum duchovní obnovy,“ upozornila radní Libereckého kraje Květa Vinklátová. Titul národní kulturní památky tak nese jen kostel s ambitem a soškou Mater Formosy a také prostranstvím před chrámem.
Hejnický chrám vznikl díky staré legendě o sošce Panny Marie, která zde roku 1159 zázrakem uzdravila manželku a dceru chudého řemeslníka z nedaleké vesničky Lužec. Událost se záhy roznesla po celém okolí a v Hejnicích u staré lípy, kde se zázrak udál, vzniklo poutní místo.
Postupně tu vyrostla dřevěná kaplička, kamenná kaple a nakonec na konci 15. století stavba s deseti okny a šesti oltáři; na tom hlavním pak stála soška Panny Marie v zasklené pozlacené skříňce.
Soškou Panny Marie uloupila Kateřina z Redernu
Roku 1558 koupil frýdlantské panství rod Redernů. Protože nebyli katolíky, ale protestanty, kostel v Hejnicích záhy uzavřeli. Nepomáhaly ani četné protesty lidí z Hejnic a okolí. Kateřina z Redernu dokonce v roce 1609 uloupila a odvezla celý hejnický kostelní majetek i se soškou Panny Marie na svůj liberecký zámek.
V roce 1636 přichází na Frýdlantsko rod Gallasů. Právě za jejich panování dosáhl věhlas poutního kostela svého vrcholu. Podle místní kroniky v letech 1699 až 1725 dorazilo do Hejnic přes milion poutníků. Bylo potřeba kostel zvětšit. 1. července 1725 se uskutečnilo vysvěcení kostela v podobě, jakou známe dnes.
Po útrapách s Rederny osud nepřál hejnickému kostelu ani za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.
Podle jejich nařízení se totiž musely všechny stříbrné bohuslužebné nádoby odevzdat do Vídně. Chrám začal chátrat. Nezajímal už ani zloděje, protože v něm nezůstalo nic cenného. S opravami se zde začalo až počátkem dvacátého století pod vládou Clam-Gallasů.
Záchrana přišla po roce 1990
Po roce 1948 se začaly léty ustálené poměry měnit a vše vyvrcholilo v únoru 1950, kdy došlo k vyhnání mnichů z kláštera. Za své tehdy vzala například část jedinečné klášterní knihovny. Klášter pak sloužil pro různé účely, přičemž ani jeden z nich jeho stavu neprospěl.
Záchrana přišla po roce 1990. Nový hejnický duchovní správce Miloš Raban nechal opravit celý polorozpadlý klášter a vybudoval v něm Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Chrám se dočkal nového vymalování, fasády a dalších oprav