Například tajemnice největšího zastupitelského klubu, Starostů pro Liberecký kraj, si podle registru smluv ročně přijde na 360 tisíc korun bez DPH. Přitom Starostové získali loni dle údajů z ministerstva financí od státu 6,3 milionu korun.
Například hnutí ANO, které od kraje na činnost tajemníka získává 216 tisíc korun, loni takto získalo téměř 264 milionů korun.
Kluby by si měly hradit tajemníka samy, říká Konieczny
Tato praxe funguje v kraji již několik let. Fungovala i za předchozí vlády ČSSD. Kritizuje ji třeba Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci. Říká, že zastupitelské kluby by si měly hradit tajemníka z vlastních zdrojů.
„Nicméně pokud tato politická strana není zastoupená v Poslanecké sněmovně a nemá ani svého senátora, tak pak má často zdroje na financování tajemníka či dalších výdajů velmi omezené. Zatímco příspěvky na úhradu volebních nákladů za výsledky voleb do Sněmovny jsou poměrně štědré, tak v případě třeba komunálních voleb stát příspěvky neposkytuje vůbec žádné. Zastupitelské kluby Libereckého kraje patří ovšem nejčastěji k velkým etablovaným stranám a jsou kraje, které tajemníka klubům nehradí,“ vysvětluje Konieczny.
To je případ třeba sousedního Královéhradeckého kraje. „Zmíněnou praxi z Libereckého kraje v našem regionu nemáme. Zastupitelské kluby nemají pověřené tajemníky,“ uvádí Jiří Klemt z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje. A stejně odpovídá i mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová: „Žádné tajemníky zastupitelské kluby v našem kraji nemají.“
Šéf projektu Hlídač smluv Michal Bláha se domnívá, že platit tajemníky z veřejných financí sice není protizákonné, ale podle něj není správné, aby náklady politiků platili lidé z daní. „Mají je platit politické strany, které dostávají od státu poměrně dost peněz,“ říká Bláha.
Změna využívá tajemníka k rešerším
Nic špatného na penězích pro tajemníka zastupitelského klubu Změny pro Liberecký kraj nevidí jeho předseda Josef Šedlbauer.
„Celostátní zavedené strany dokáží příspěvky na činnost platit ze svých zdrojů. Jenže na krajské a speciálně regionální úrovni je to jinak. Jsou tady sice příspěvky na mandáty, ale ty obvykle končí na centrálních účtech a do kraje se nemusí dostat. Tyhle peníze jdou navíc přímo do zastupitelského klubu a nejsou přefiltrovány,“ popisuje Šedlbauer.
Podle něj Změna využívá svého tajemníka například k rešerším různých materiálů. „Je nás schopen upozornit třeba na nějakou věc, na kterou bychom si měli dát pozor, co si máme nastudovat pro jednání zastupitelstva,“ dodává Šedlbauer.
Hejtman Martin Půta je přesvědčen, že je tato praxe správná. „Představa, že všichni zastupitelé dokáží bez nějaké odborné pomoci nastudovat všechny materiály, je nerealistická. Byl jsem příznivcem toho tyto příspěvky omezit, v minulosti byla dokonce ta částka vyšší, ale co vím od předsedů klubů, tak si tohle pochvalují. I my jsme tenkrát v opozici ocenili, že dostáváme vůbec nějaké peníze na normální fungování. Jsou kraje, kde nemají kluby ani nárok na svoji místnost. Tyto peníze máme i k tomu, abychom ušetřili administrativu našich úředníků,“ vysvětluje Půta.