V polském geoparku mohou lidé navštívit jednu ze starých šachet u vesničky Krobica. Ve středověku se totiž v Jizerských horách těžil cín a na jejich polské straně také kobalt.
O otevření starých štol usilují i v Novém Městě, ale i když se toto téma objevuje i v programech tamních hlavních politických stran, splnění přání je v nedohlednu.
„Vytipovali jsme, že by se dala propojit novodobá štola Světluše z roku 1960 s důlním dílem Beránek Boží, kde se začalo těžit v roce 1582. Jenže aby to mohlo sloužit turistům, stálo by to deset milionů, spíš víc,“ sdělil geolog Václav Tíma z novoměstského okrašlovacího spolku.
Problém je hlavně v tom, že obě štoly jsou zatopené. A dostat vodu ven není levné. „Potíže s tím mají i Poláci, čerpadla mají v provozu neustále a všechno to stojí mnohem víc než náklady na provoz, osvětlení, průvodce a podobně. Takže s tím bychom se museli také hodně potýkat,“ vysvětluje starosta Nového Města Pavel Smutný.
Podle něj navíc měli Poláci velké štěstí na dotace. Bez nich by totiž lidé do podzemí nemohli. „Štola, kterou tam zpřístupnili, byla plná navezeného odpadu, takže z toho udělali ekologický projekt. Šachtu vyčistili a mají z ní atrakci pro turisty. Nám ale nikdo takovou dotaci nedá, už jsme to zkoušeli všude možně,“ dodal starosta.
Lidé mohou do štoly zadarmo
V Polsku mají návštěvníci do 350 metrů dlouhé štoly sv. Jana vstup zdarma. „Zájem je obrovský. Jezdí sem i turisté z Německa. Jde o nejstarší důl v Dolním Slezsku. Lidé tam na vlastní kůži zažijí, jak těžkou práci středověcí horníci měli. Přes zimu je ale zavřeno, protože ve štole přezimovávají netopýři. Kromě štoly jsme také ze staré věže, která sloužila jako vodojem, udělali rozhlednu,“ řekl starosta Mirsku Andrzej Jasiński.
V okolí Rapické hory u Nového Města je hned 28 starých štol z období cínové horečky, která tam vypukla v druhé polovině 16. století. Některé z nich připomíná alespoň nedávno otevřená hornická stezka. Začíná a končí u pěstební lesní školky Dendrie.
„Původní náš záměr byl, že stezka bude mezinárodní a propojí se s naučnou stezkou v geoparku Mirsk. Nesehnali jsme ale peníze. Naštěstí se toho chopily Lesy ČR, které stezku vybudovaly na vlastní náklady. Do Polska ovšem nevede,“ řekl geolog Tíma. Jeho snem je přitom kromě zpřístupnění štol i hornický skanzen před vstupem do Beránka Božího.
„Mělo by to být něco na způsob zlatokopeckého skanzenu ve Zlatých horách v Jeseníkách. Včetně replik drtíren, malých hutí, hamrů. Návštěvníci by viděli celý proces tehdejšího zpracování cínu,“ popisuje Tíma.
Projekt počítá i s vybudováním parkoviště u Dendrie, odkud by návštěvníci došli zhruba kilometr ke skanzenu.
„Je před námi ještě hodně práce. Kromě získání peněz je nutné vyřešit otázku vlastnictví, protože teď jsou štoly na pozemcích Lesů ČR, své k tomu musí říct i báňský úřad. Ale chceme v tom pokračovat,“ dodal starosta Smutný.