„Brzdit, jen když jsou kola rovně!“ křikne do vysílačky instruktor autodromu Sosnová do kabiny sanitky, jejíž řidič právě vybírá zatáčku lesknoucí se vrstvou vody. Šofér zatočí volantem doleva, doprava a pak prudce zabrzdí.
Auto se smýká ze strany na stranu, pak jede po klouzačce. A stojí. „Ale dobrá práce na volantu,“ pochválí nakonec instruktor řidiče, který právě vybral jednu z nebezpečných kolizí zavánějících havárií a adrenalin mu jistě vyskočil velmi vysoko.
Celkem 48 řidičů zdravotnické záchranné služby ze všech výjezdových základen Libereckého kraje se na autodromu cvičí v rychlé a bezpečné jízdě na suchu i mokru. Podobný kurz bezpečné jízdy pro ně záchranná služba uspořádala poprvé. Prošla jím přibližně třetina řidičů sanitek a doktorských vozů.
„Vyzkouší si hranice bezpečného ovládání vozidla. V praxi to zkoušet nemohou,“ popsal smysl kurzu za krajskou záchranku Aleš Pauly.
Řidiči si vyzkoušeli krizové brzdění
Velké sanitní vozy Volkswagen Transporter, doktorské vozy Škoda Octavia a Yeti, dohromady dvanáct aut, se v Sosnové poslušně řadí za sebe. Postupně vyrážejí na trať autodromu a jejich posádky plní stejné série úkolů. Čekají na ně další a další záludnosti.
„Zlomyslná“ plošina jim trhnutím vychýlí auto do přetáčivého smyku nebo jim nenadálý vodotrysk vykouzlí překážku, které je nutné se vyhnout. Gumy kvílí, občas sanitka zahouká za pochvalu od instruktora.
„Vyzkoušel jsem si už krizové brzdění, vyrovnání nedotáčivého a přetáčivého smyku a zastavení na kluzné ploše v zatáčce. Překvapila mě ta deska. Úplně rozhodí zadek auta, je to skutečný přetáčivý smyk. Tady ho můžeme cvičit bezpečně, na silnici to nejde. V provozu se s tím ale můžete velmi snadno setkat,“ řekl řidič Petr Jebavý z turnovské záchranné služby.
Jízda se zapnutými majáky je extrémně náročná i kvůli ostatním řidičům, kteří nevědí, jak se správně zachovat. Šoféři sanitek se pak dostávají do nebezpečných situací.
Nehody způsobují také neopatrní chodci
Většinu nehod sanitních vozů způsobí řidiči osobních aut nebo neopatrní chodci. Vstoupí například na přechod, i když jim sanitka nemůže dát přednost.
Mnoho řidičů také sanitkám špatně uhýbá. Zastaví před zatáčkou nebo horizontem, kam šofér sanitky nevidí. Zastavují i v místě, kde je sanitka nemůže předjet, protože je silnice moc úzká. Například u ostrůvků.
„Stává se nám to často. Je to pak bludiště, kdy si naši řidiči musí najít svoji trasu, abychom mohli pokračovat,“ řekl mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev.
Ročně mají záchranáři zhruba 50 tisíc výjezdů. Podle Georgieva řeší záchranka měsíčně asi pět nehod, vesměs jde o „ťukance“.
„Střety vznikají většinou z chyb ostatních řidičů. V poslední době jsme řešili střet proto, že řidič poslouchal nahlas hudbu a nevnímal okolí. Když už zareagoval, tak na poslední chvíli a špatně,“ řekl Martin Markl, vedoucí dopravního inspektorátu českolipské policie.
Řidiči se potýkají i se špatně tvořenými záchranářskými uličkami. „U vznikajících kolon nám řidiči většinou tvoří záchranářskou uličku až už jede sanitka, a to bývá pozdě,“ dodal Aleš Pauly.