„Myšlenka na podchycení veškerého obratu je samozřejmě v pořádku. Druhou věcí je pak ovšem to, jakým způsobem se uvádí do praxe,“ prohlásil.
Dobová tržiště, která jsou součástí velkolepých historických slavností, se v Čechách stala již tradicí.
„Krom obchodu představují i ukázky řemesel a já jsem přesvědčen, že manipulace s elektronickými pokladnami řemeslníkům značně komplikuje obchod, “ míní Kněbort.
Obsluha těchto novodobých zařízení se totiž zrovna dvakrát neslučuje s atmosférou starých časů, kterou se snaží jarmarečníci vyvolat.
„Vy třeba točíte na hrnčířském kruhu a objeví se zájemce, který by si to také rád vyzkoušel a eventuálně si hrnek koupil. V tu chvíli musíte přerušit práci a umýt si ruce, abyste na nějakém přístroji mohl cosi vyťukat a předat účtenku. Narušuje to atmosféru, to je jako kdyby měl třeba šermíř na ruce moderní hodinky,“ popsal Albrecht.
Je tu ale i další aspekt. „Jarmarky jsou různě velké s rozličnými počty prodejců. Vezměme si takový, kde je třeba kolem stovky trhovců. V takovém případě je nutné řešit ve velkém stylu technické zabezpečení elektronické evidence tržeb.“
Každý prodejce pak může zažádat o zabezpečení přípoje na pokladnu asignálu na odesílání účtenek.
„Vybudovat kolem sta přípojů elektřiny by mohlo značit technický problém. To představuje značný počet kabelů, k tomu je potřeba obstarat i jejich kryty, aby je lidé nepošlapali,“ poukazuje představitel legendárního vojevůdce. „Jednak se tím někdo musí extra zabývat a druhak se zvýší náklady na uspořádání celé akce.“
Podle Kněborta nebylo při uvádění ideje elektronické evidence tržeb do praktického života vše řádně domyšleno.
„S dobově laděnými akcemi se moderní technika dostává do konfliktu,“ shrnul. „Už teď kvůli evidování tržeb ubylo trhovců na některých akcích. Šlo o skalní účastníky, kteří se prací s elektronickými přístroji nechtějí, ať už z jakýchkoliv důvodů, zaobírat. A je to z hlediska pestrosti nabídky zboží vůči návštěvníkům škoda.“