A tam vedla právě od muzea. „Trasu jsme si prošli a je to asi sto padesát metrů,“ říká Jana Válková Střílková. V muzeu má na starosti lektorské programy v Kamenářském domě.
„Poprosili jsme všechny milovníky ovcí, vlny a pletení, aby nám se šálou pomohli. Chceme ji udělat do konce června a zavěsit ji při zahájení výstavy Na vlně vlny. V zimě s ní vyzdobíme město. Obalíme například kašnu na náměstí Českého ráje nebo pódium na vánočních trzích,“ dodává Válková.
„Naše prosba se setkala s velkým ohlasem. Hlavně seniorky nám říkají - My bychom pořád tak rády pletly, ale nemáme pro koho. Jedna paní nám donesla šálu dlouhou sedmnáct metrů. Jednotlivé šály široké patnáct až dvacet centimetrů pospojujeme. Zatím jich máme přibližně na délku devadesát metrů.“
Vlnu rozdávají v Kamenářském domě
Kdo chce muzeu se šálou pomoci a schází mu vlna na pletení, může si ji vyzvednout v Kamenářském domě. „Na druhou stranu uvítáme, pokud nám lidé přinesou vlastní vlnu a zbytky přízí, pro něž už doma nenajdou využití,“ podotýká Válková. „Kdo nám šálu dá, dostane volnou vstupenku na výstavu Na vlně vlny, která se koná od 15. června do 10. září.“
„Hlavní rolí připravované šály teď je, aby upoutala turisty a návštěvníky. A dostala naši připravovanou výstavu Na vlně vlny ven z muzea,“ uvádí Válková.
Expozice o ovcích a jejich chovu v Pojizeří se nachází v Kamenářském domě a voní senem, klobásami nebo vlněnými ženskými sukněmi a živůtky.
Autory výstavy, jež se ukrývá pod střechou Kamenářského domu, jsou ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová a její kolega Jiří Sajbt. Ruku k dílu přiložily také výtvarnice muzea Marta Havlíčková a Válková Střílková. Posledně jmenovaná se doma v osadě u Lomnice nad Popelkou stará o 16 ovcí.
Salaš v centru Turnova
Díky výstavě se stala z Kamenářského domu salaš, pastvina, ale i kuchařka s recepty na jídla ze skopového. Doprovodné texty nenajdete na klasických panelech. Muzeum je nechalo „vypálit“ laserem do velkých archů z tkaniny.
Gurmáni se dozvědí, jak si naši předkové vařili z ovčích podbřišků masové koblihy. Plnili je tvarohem a vaječným žloutkem. Ke skopovému dělali sladkokyselé omáčky s rozinkami a švestkami. Z ovčího mléka se kdysi stloukalo máslo, nahrazovalo sádlo a lidé mu připisovali léčivé účinky.
Ovčí kůže zahalovaly člověka již v pravěku a látky z vlny mu slouží dodnes. „Za socialismu získaly vlněné oděvy špatnou pověst, protože v Československu tehdy zůstávala nejhorší ovčí vlna a lepší se vyvážela,“ upozorňuje Válková.
„Oděvy z ovčí vlny tehdy kousaly a špatně se praly. Dnes se u nás naopak z nejlepší ovčí vlny dělá nejdražší a nejteplejší spodní prádlo pro horolezce.“ Výstava Ovce, moje ovce odstartovala na konci dubna pětiměsíční maraton akcí, věnovaných v Turnově a okolí ovcím a jejich chovu.
„V posledních letech chová ovce čím dál tím více lidí. Některým ale chybějí zkušenosti a někdy si nevědí rady,“ říká Jakouběová. „Odpovědi na otázky, které si kladou, mohou najít právě na naší výstavě a doprovodných programech.“
V Kamenářském domě bude třeba workshop o výrobě sýrů a jogurtu z ovčího mléka. Kolem Kamenářského domu vyroste na dobu letních prázdnin naučný „ovčí“ park, určený hlavně pro rodiny s dětmi. V Rakousích proběhne v srpnu mistrovství republiky v pasení stáda ovčáckými psy.