Nejnovější srpnové rozhodnutí ministerstva o prohlášení mlýna kulturní památkou má 23 stran a kromě jiného se opírá o stavebně statický posudek Jana Vinaře z letošního roku. Ministerský výnos je velmi nekompromisní, například konstatuje, že „památková hodnota posuzovaného komplexu je nesporná, přičemž je spíše s podivem, že mlýn se až donedávna ocital mimo odborný zájem státní památkové péče“.
Ministerstvo zároveň soudí, že mlýn lze úspěšně rekonstruovat podle historických fotografií a jiných materiálů, ztotožňuje se i s návrhem spolku Klíč k tvořivosti, který se o záchranu mlýna v centru Třebechovic snaží, že objekt by po opravách mohl sloužit například pro společenské a kulturní akce.
„Objekt dokládá nepřetržitou tradici mlynářství v lokalitě, přičemž je posledním dochovaným mlýnem z původních tří historicky uváděných v obci,“ sděluje mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová.
„Je spjatý s počátky modernizace města, neboť zde začala jako první výroba elektrické energie využívaná na osvětlení veřejných prostranství. Jedná se o dominantu historické části města dokládající jeho stavebně historický vývoj a rozvoj řemesel a průmyslu,“ říká Awwadová.
Město: Rozhodnutí ministerstva je vadné a nesprávné
Rozklad proti rozhodnutí poslalo město ministerstvu kultury před několika dny. Stojí v něm, že „město jako účastník řízení napadá rozhodnutí ministerstva kultury v celém rozsahu a považuje je za vadné a nesprávné“.
Třebechovice v tom mají podporu většiny místních. V petici se pro zachování mlýna vyjádřilo 273 občanů, zatímco pro demolici jich byl téměř dvojnásobek: 511.
Kdyby ministr kultury Lubomír Zaorálek mlýnu potvrdil status kulturní památky, pro město by to s největší pravděpodobností znamenalo drtivý finanční dopad.
„Pokud by Hajnišův mlýn zůstal památkou, cenu případné rekonstrukce odhaduji nejméně na 50 milionů korun,“ říká starosta Roman Drašnar (Nestraníci). Podle něj sice existuje teoretická šance na evropskou dotaci na regeneraci brownfieldů, avšak případný příspěvek českého ministerstva je spíš jen v řádu statisíců korun.
„Prohlášení mlýna za kulturní památku nebrání vlastníkovi objekt přestavět za účelem jiného využití. Veškeré stavební úpravy však vlastník bude muset konzultovat s odbornou organizací státní památkové péče,“ podotýká Awwadová.
Příznivci mlýna: Když je vůle, všechno jde
„Nechápu, proč se město už potřetí odvolává proti rozhodnutí ministerstva kultury. Je to hloupé a jen to dokládá, že město ani nemá vůli s mlýnem něco udělat. Když je vůle, vždy všechno jde,“ říká za spolek Klíč k tvořivosti Klára Zdechovská, jež se v záchraně mlýna dlouhodobě angažuje.
Ministerstvo při rozhodování nerespektovalo posouzení Národního památkového ústavu (NPÚ), který údajně po velkém názorovém střetu mlýn prohlásit památkou nedoporučil.
Hajnišův mlýnPrvní zmínky o mlýnu jsou z roku 1777. Budova byla několikrát rozšířena a zmodernizována. |
„Naše pracoviště po porovnávání s jinými památkovými mlýny v kraji svým způsobem nerado došlo k tomu, že jsme památkovému návrhu netleskali. Stavební a urbanistické hodnoty mlýna jsou nepopiratelně vysoké, avšak současně podle našeho názoru u něj není namícháno dohromady tolik památkových hodnot jako u řady jiných již památkově chráněných vodních mlýnů,“ konstatuje ředitel NPÚ v Josefově Jiří Balský a upozorňuje, že památkáři musí jakékoli rozhodnutí rozkladové komise respektovat.
Třebechovicím by z těžké situace mohl pomoci spolek Klíč k tvořivosti, který se o záchranu objektu pere. Klíč totiž městu nabídl, že by byl ochotný mlýn od města převzít a provozovat jej včetně financování oprav. Podle města to však nebude tak jednoduché.
Spolek si nemůže mlýn jen tak převzít, říká starosta
„Zatím jde pouze o ústní ujištění, že jsou připraveni reagovat na záměr prodeje. Objekt nemohou jen tak převzít. My bychom nejprve museli vypsat záměr, Klíč by se případně přihlásil a pokud by přišel s patřičnou částkou, vidělo by se, co dál. Prodej každopádně zatím není na stole, protože musíme počkat, zda bude nebo nebude prohlášen památkou,“ upozorňuje starosta Drašnar.
Starosta u Hajnišova mlýna nepreferuje bourání, ale třeba jeho přestavbu na byty. Podmínkou by pochopitelně bylo, že mlýn nedostane památkovou ochranu. „Věřím, že o lokalitu by byl zájem,“ říká starosta.
„Přebudovat mlýn na byty by mně přišlo jako veliká škoda, protože touto cestou by byly nenávratně zlikvidovány interiéry a objekt by samozřejmě nebyl přístupný. Nabízí se spousta dalšího využití. Jsou různé možnosti i nápady,“ diví se přístupu města Zdechovská.
V přetahované o Hajnišův mlýn je nyní řada na ministerstvu kultury. „Vzhledem k tomu, že rozklad jsme obdrželi před několika dny, nelze předjímat, kdy lze očekávat rozhodnutí pana ministra,“ uvádí Awwadová.
Radnice vyčkává, avšak optimismus ze slov starosty příliš cítit není: „Nedokážu si představit, že by nový ministr otočil názor celého ministerstva o 180 stupňů. Moc tomu nevěříme, jsme mírní skeptici.“
To by znamenalo jediné: Hajnišův mlýn kulturní památkou zůstane.