iDNES.cz

VIDEO: S malými plameňáky chodí ošetřovatel dvakrát denně na vycházky

  10:16
Čtyřikrát denně nakrmit stříkačkou a dvakrát za den vyrazit na dvacetiminutovou vycházku. Tak se musejí chovatelé v Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem starat o dva mladé plameňáky růžové, které nepřijali jejich rodiče.

Na rozdíl od jiných ptáků mladí plameňáci potřebují pravidelný pohyb a každý den na několik minut procvičit končetiny. Některé jedince je nutné skutečně vypiplat.

V safari parku se letos vylíhlo dvanáct mláďat, deset odchovávají jejich rodiče, dva ošetřovatelé. Kvůli chladnému květnu ptáci nestihli hromadný tok, který zaručuje, že co nejvíce mláďat bude uchráněno před útoky predátorů.

Samice proto kladly některá vejce na nahodilých místech a nejevily o ně zájem. Ošetřovatelé je sebrali a v líhni se z nich vyklubala tři mláďata. Jedno nepřežilo, zbylá mají už několik týdnů na starost náhradní rodiče.

Čtyřikrát denně je krmí a dvakrát za den chodí venčit. Ptačí rodiče krmí mláďata sekretem, který se tvoří ve voleti, pracovníci zoo jim injekční stříkačkou do zobáku vpravují směs z vaječného žloutku, minerálů a probiotik. 

„Plameňáci potřebují slunce a pohyb. Ve volné přírodě žijí na otevřených pláních, kde je velké horko. Pokud by mláďata byla pořád zavřená, mohly by jim na nohou vzniknout otlaky,“ říká ošetřovatel David Kodet, který s měsíčním plameňákem každý den vyráží na dvacetiminutové procházky. 

Mládě ho nespustí z očí a následuje každý jeho krok. Venčit ho bude minimálně ještě měsíc. Jakmile začne přijímat potravu bez asistence, chovatelé jej začlení do hejna. Dospělí plameňáci se v zoo živí granulemi.

Fotogalerie

Zoologické zahrady od umělých odchovů ustupují, protože se mláďata obtížně zařazují do hejna a rozmnožovacího procesu.

„Z hlediska dalšího chovu jsou hůře uplatnitelná. Do paměti si vštípí svého rodiče a podle stejného měřítka potom vyhledávají sexuálního partnera. Když dospějí, ne vždy se jim povede správně zorientovat,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský. 

Uměle odchovaná mláďata jsou na svého náhradního rodiče fixovaná natolik, že dokonce rozeznají hlasy chovatelů a od jiného ošetřovatele odmítají přijímat potravu. 

„Tento jev se vyskytuje i u jiných ptáků, ale například u pelikánů jsme se s tím tolik nesetkali,“ doplňuje.

Někdy se i přes hendikep způsobený umělým odchovem podaří mládě zařadit do přirozeně se rozmnožující populace bez problémů.

„Příkladem je samec Matěj, který se vylíhl před deseti lety. Odchovali ho ošetřovatelé, ale dnes je mezi deseti rodičovskými páry, které letos na hnízdech přirozeně odchovávají svá mláďata. Když ošetřovatel, který se o mládě před lety staral, zavolá do hejna jeho jméno, jeden z plameňáků se vždy ozve,“ prozrazuje Michal Podhrázský.

Umělý odchov na druhou stranu pomáhá zachovat zkušenosti ošetřovatelů, které by se mohly v budoucnu hodit. 

„Je nutné je v zoo udržovat pro případ, že by populaci zatím neohroženého plameňáka růžového nebo jiného příbuzného druhu bylo v budoucnu třeba podpořit umělým odchovem,“ poznamenává mluvčí safari parku Markéta Grůňová.

Plameňák růžový se vyskytuje v Asii, Africe i Evropě, obývá mělká jezera, delty řek a mořská pobřeží. Výrazně zbarvená křídla dosahují rozpětí až 170 centimetrů. Ve volné přírodě hnízdí ve skupinách, které mohou čítat i několik tisíc jedinců. Mláďata se líhnou s rovným zobákem, ten se začíná zakřivovat po třech týdnech. Plameňáci se dožívají až šedesáti let.

Ve Dvoře Králové se každoročně vylíhne kolem deseti mláďat. Návštěvníci mohou plameňáky pozorovat ve venkovní voliéře za Neumannovou vilou.

zpět na článek