Sochy a busty T. G. Masaryka v loňském roce doslova zaplavily areál umělecké slévárny HVH v podkrkonošské Horní Kalné. Přestože vlna zájmu o bronzové odlitky prvního československého prezidenta vyvolaná 100. výročím od založení republiky opadla, Masaryky zdejší slévači vyrábějí stále.
Právě v těchto dnech pracují na zakázce pro brněnské výstaviště, kde byl v roce 1928 při otevření areálu odhalen sádrový odlitek a později zmizel neznámo kam.
Více než dva metry vysokou sochu z bronzu návštěvníci výstaviště poprvé uvidí začátkem října na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Je společným dílem robota a akademického sochaře Ladislava Jezbery.
Když se v květnu 1928 otevíralo výstaviště, prezident T. G. Masaryk u toho chyběl, přijel až začátkem června. Na návštěvníky však už z podstavce rotundy v centrálním pavilonu A shlížela jeho sádrová socha v nadživotní velikosti. Až v roce 2017 se podařilo dohledat, že jejím autorem byl Otakar Španiel.
Odlitek se stal vzorem pro výrobu nejméně tří bronzových plastik, dvě zmizely, poslední se nachází v depozitáři Národního muzea. Ten se stal vzorem pro novou sochu.
Pracovníci kuřimské firmy MCAE Systems ji 3D technologií naskenovali a ze získaných dat robot vytvořil hrubý model, jehož povrch ze syntetické hmoty před zraky návštěvníků loňského strojírenského veletrhu v Brně stroj obráběl. Model, jenž se stal podkladem pro odlitek v Horní Kalné, dokončil akademický sochař Ladislav Jezbera.
„Technologie pro skenování sochy zachytí detailně a bezkontaktně její tvar, takže ji nemůže poškodit. Dá se říci, že tak vznikla věrná kopie původní sochy Otakara Španiela,“ prozrazuje ředitel společnosti Miloslav Drápela.
Robot ušetřil měsíce práce, ale sochař plastiku dotvořil
Přestože hrubou práci vykonal robot a sochaři ušetřil několik měsíců práce, Ladislav Jezbera nad modelem strávil desítky hodin. Podobizně prezidenta dal finální výraz.
„Stroj je velice přesný, za sochaře zaměří kompozici a práci mu výrazně usnadní. Tato socha je specifická drobnokresbou modelace Otakara Španiela, který byl velice sofistikovaný modelér, jeden z nejlepších v českém sochařství. Tyto jemnosti není stroj schopný zkopírovat,“ vysvětluje Jezbera.
Slévači v Horní Kalné, kteří odlévají bronzová díla metodou ztraceného vosku, už mají hotový otisk modelu a nyní půjdou formy do pece, kde zůstanou několik dní.
„Vosk musí vytéct a formy se musí vypálit, aby nebyly vlhké. Pokud bychom bronz lili do mokré formy, vznikl by nekvalitní odlitek,“ vysvětluje spolumajitel slévárny Petr Horák. Skulptura by podle něj měla být hotová do měsíce, měřit bude více než dva metry a vážit okolo 300 kilogramů.
Veletrhy Brno se rozhodly Masaryka na výstaviště vrátit u příležitosti několika výročí. V loňském roce se uskutečnil 60. Mezinárodní strojírenský veletrh, uplynulo devadesát let od otevření výstaviště a zároveň sto let od vzniku Československa. „Socha T. G. Masaryka nám přišla jako vhodný symbol, který bude tato tři výročí připomínat,“ říká marketingový ředitel Veletrhů Brno Jiří Smetana.
Zaměstnanci výstaviště uspořádali sbírku
Plastika nebude stát na stejném místě jako v roce 1928. Interiér rotundy pavilonu A tehdy tvořil otevřený prostor, dnes zde je konferenční sál. „Sochu proto umístíme do nástupního prostoru do rotundy, což je nejvznešenější vstup do původní části výstaviště z roku 1928,“ podotýká.
Bronzový odlitek bude stát na 130 centimetrů vysokém soklu, na podstavci bude napsaný příběh o historii a vzniku sochy a také jména lidí, kteří její realizaci podpořili. Na návrat Masaryka do Brna přispěli současní i bývalí zaměstnanci výstaviště.
„Sbírka ještě není ukončená, zatím se podařilo vybrat okolo devadesáti tisíc korun. Přispěla zhruba čtvrtina z 250 zaměstnanců výstaviště,“ upřesňuje marketingový ředitel.
Celkové náklady na odlití sochy a výrobu podstavce jsou podle něj téměř půl milionu korun.
Co se stalo s původním sádrovým Masarykem, který byl na výstavišti v roce 1928, nikdo neví. „Výstava tehdy trvala jen několik měsíců, potom byla socha odvezena a pravděpodobně se objevila na menších výstavách. Jaký byl její další osud, není jasné,“ dodává Jiří Smetana.
Podklady pro výrobu sochy pořídil 3D skener:
16. srpna 2018 |