iDNES.cz

Náměstí univerzity v Hradci ponese od listopadu Havlovo jméno

  15:16,  aktualizováno  26. června 9:00
Hradečtí zastupitelé rozhodli v úterý večer o pojmenování prostoru v kampusu univerzity po Václavu Havlovi. Schválení se tentokrát očekávalo. Přitom podobný návrh na přejmenování náměstí Svobody po exprezidentovi vyvolal v červnu 2012 velké pozdvižení i otřes tehdejší koalice.

Malé náměstí v kampusu Univerzity Hradec Králové ponese jméno Václava Havla. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Jméno prvního polistopadového prezidenta Československa ponese malé náměstí v univerzitním kampusu Na Soutoku. Univerzita k tomu plánuje slavnost na 16. listopadu, v předvečer třicátého výročí listopadových událostí z roku 1989.

„Tento nápad, pojmenování dosud bezejmenného náměstí, jsem sdílel. Univerzity si vážím a jsem rád za její iniciativu,“ řekl primátor Alexandr Hrabálek (nestr. za ODS).

„Pojmenování veřejného prostoru v areálu kampusu hradecké univerzity na náměstí Václava Havla je z mého pohledu velmi symbolické a propojuje nezastupitelnou roli studentů v boji za svobodu a demokracii v období listopadu 1989 s významnou osobností českého disentu a naším prvním polistopadovým prezidentem,“ dodal primátor.

Pojmenování piazzetty uvítalo také vedení Univerzity Hradec Králové, které s nápadem přišlo.

„Studenti byli vždy katalyzátorem historických momentů, které vedly k zásadním společenským změnám. Univerzitní kampus je proto podle mého názoru to nejdůstojnější místo, které bude jejich odhodlání, vůli a ochotu měnit společnost k lepšímu připomínat,“ řekl rektor Kamil Kuča.

Před sedmi lety neprošel na zastupitelstvu o jediný hlas návrh na přejmenování náměstí Svobody. Argumenty těch, přes něž myšlenka tehdejšího primátora Zdeňka Finka (HDK) neprošla, byly, že ještě neuzrála vhodná doba, že je důležitější uznávat Havlův hodnotový žebříček než přejmenovávat „svobodu“, případně navrhovali počkat, až se dobuduje kampus.

I když tehdy i nyní se zdálo, že Havlovu pojmenování nic nebrání, názory v současném zastupitelstvu byly znovu značně rozmanité.

Už dopředu se proti Havlovi vymezovali komunisté. „Podle našeho názoru pan Václav Havel nebyl takovou osobností, jaká se z něj dělá,“ uvedl předseda zastupitelského klubu KSČM Lubomír Štěpán.

Jiné zastupitelské kluby se na Havla dívaly podstatně vstřícněji. „Je dobře, že v Hradci Králové bude, ale osobně jsem si představoval, že to bude náměstí poněkud významnější. Nic proti univerzitě, mám tam spoustu přátel, ale přece jen. Holt máme pro Havla vyhrazené asi jen piazzetty stejně jako v Praze u Národního divadla, tak se to zřejmě asi patří i v Hradci Králové,“ přemítal ještě před hlasováním primátor Hrabálek.

„Pro mě je to srdeční záležitost a rozhodně ten návrh podpořím. Jen je mi líto, že to není nějaké větší náměstí, které je více vidět. Už dávno jsme jej měli mít,“ vyznal se lídr Pirátů Pavel Vrbický.

Téměř totožně se do třetice vyjadřoval Zdeněk Fink, jenž nápad na přejmenování náměstí Svobody zveřejnil jen den po Havlově skonu. „Jsem vážně moc rád, že po něm něco bude pojmenované, avšak představoval jsem si trochu lepší prostor,“ řekl bývalý primátor Fink.

Také Anna Maclová (Koalice pro Hradec) avizovala, že bude hlasovat pro: „Jednak si to Havel zaslouží a pak mi také ladí to symbolické spojení se studentstvem.“

Jisté připomínky měl však k návrhu Pavel Marek (ANO), přestože i on dopředu sděloval, že bude pro: „Návrh byl na popud univerzity a prošel rovněž komisí pro pojmenování ulic a náměstí. Obě instituce mají význam a respektuji je. Já osobně bych to prostředí měl raději pojmenované například po význačné osobnosti univerzity nebo akademického života, ale jinak proti tomu nic nemám.“

Univerzita věřila, že náměstí v kampusu nebude vadit

Právě Havlovo soužití se studentským hnutím před 30 lety hradeckou univerzitu vedlo k nápadu pojmenovat otevřený prostor s fontánou v kampusu.

„Akcelerátorem událostí v roce 1989 byli právě studenti. Myslíme si, že místo, kde se studenti scházejí, je pro to jako dělané,“ řekl mluvčí univerzity Jakub Novák.

„Zatímco v roce 2012 jsme se snažili přejmenovat něco, co už mělo jméno a navíc nesmírně zajímavou historii, nyní jde o prostor, který se nikterak nejmenuje, a opravdu nevidíme důvod, proč bychom si jej nemohli pojmenovat tak, jak chceme. A pak je také na našem pozemku a nejde o veřejný prostor, který by eventuálně mohl vadit někomu, kdo tam bude žít,“ tvrdil mluvčí.

Velmi pozorně sledoval hradeckou snahu o Havlovo náměstí rovněž exprimátor Martin Dvořák (VPM), který si v roce 2012 po shození návrhu na přejmenování náměstí Svobody svůj zastupitelský mandát odstěhoval do New Yorku.

„Myslím si, že pan prezident Havel by si zasloužil co nejdůstojnější veřejné prostranství a myslím si to ze stejných důvodů jako před sedmi lety. Iniciativa univerzity je samozřejmě žádoucí. Jednak znovu otevírá debatu o tom, zda či kde vyjádřit úctu prvnímu prezidentu České republiky a současně se domnívám, že pojmenování nějakého prostoru v kampusu univerzity je vhodným způsobem, který podle mne do budoucna nezavírá dveře pojmenovat po Václavu Havlovi náměstí či park v intravilánu města,“ řekl český velvyslanec v Kuvajtu.

Nápadů byla přehršel, vyšla jen Havlova lavička

Lavina nápadů, co všechno by se v Hradci Králové mělo jmenovat po Václavu Havlovi, se utrhla bezprostředně po exprezidentově skonu v prosinci 2011 na Hrádečku. Tehdejší primátor Zdeněk Fink navrhl náměstí Svobody, lidovecký předseda Pavel Bělobrádek knihovnu, biskupství Žižkovy sady, náměstek primátora a současně jeden ze studentských vůdců Jindřich Vedlich byl rovnou pro Velké náměstí, jeden zastupitel lobboval za bezejmenné náměstíčko před magistrátem a čtenáři iDNES.cz v anketě vybrali novou lávku přes Orlici.

Nevyšlo nic a Hradec Králové má jen Havlovu lavičku ve Wonkově ulici a neoficiálně i dvoreček u Klicperova divadla. Pozadí hlasování o přejmenování náměstí Svobody v červnu 2012 ještě dnes v několika aktérech vyvolává hořkost a mimo jiné odhaluje, že nebylo daleko k pádu tehdejší koalice.

Přejmenování 26. června neprošlo o jediný hlas. Koalice byla jednotná s výjimkou tří zastupitelů ODS. To byl spouštěč rebelie prvního porevolučního primátora Martina Dvořáka. A nezůstalo jen u jeho emotivního projevu a předčasného opuštění jednacího sálu.

„Začal jsem zlobit, protože jsem chtěl, aby VPM vystoupila z koalice a dál s ní hlasovala jen tehdy, když to uzná za vhodné a správné,“ vzpomíná Dvořák na sedm let starý rozkol v koalici a na jeho rozkmotření s VPM: „Vystoupení z koalice odmítli moji kolegové sedící ve správních radách a různých komisích a výborech.“

Dvořákovo zlobení zašlo dokonce tak daleko, že si svůj mandát na půl roku odstěhoval do New Yorku, kde se stal generálním konzulem a zasedání zastupitelstva pro něj přestala existovat: „Koalici jsem opravdu vytrestal, můj hlas jim chyběl, ale výsledkem bylo jen posílení vlivu komunistů, kteří začali koalici vydírat. Takže jsem mandát asi po půl roce pustil a už se do zastupitelstva nevrátil.“

Václav Havel se do zastupitelstva opět vrací a primátor pevně věří, že nejen ODS, ale celá koalice, už bude jednotná.

zpět na článek