Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) vyrazili na Studniční horu v Krkonoších dopoledne. Právě tam se drží pokrývka sněhu nejdéle v celé České republice. Aktuální mocnost sněhu je 8,13 metru, plocha sněhového pole je 3,5 hektaru.
Pokrývka by tak mohla vydržet minimálně do konce června. Přitom loni odtála už 28. května, což bylo historicky nejrychleji.
Z měření dronem jsou nadšení i odborníci. „Je to daleko přesnější než měření tyčemi. Ty jsme zapichovali pouze náhodně do některých míst. Dron dokáže zachytit celou plochu mapy, což nám dává daleko přesnější čísla,“ říká Přemysl Janata ze správy KRNAP, který dron pilotuje.
Výsledkem měření bezpilotním letounem bude 3D model celé oblasti. „Stačí nám stát v místě, odkud uvidíme letadlo. Samozřejmě je to lepší i kvůli bezpečnosti, při prvním jarním snímkování tady bývá lavinové nebezpečí. Teď nemusíme riskovat, že nějakou lavinu strhneme,“ podotýká Janata.
Cílem výzkumu je podle botanika Josefa Harčarika pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.
„Tohle místo přitahuje vědce už řadu let. Nejprve jsme měřili technologií GPS a teď máme drony, které jsou velmi přesné a dají nám čísla i o terénu beze sněhu,“ popisuje mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Než však dron vzlétne, musejí správci v pravidelném rozestupu vytyčit několik bodů. Na zem tak pokládají papíry s šachovnicí. Rozmístit je musí v okolí celého sněhového pole, aby vytvořili letovou trasu dronu.
„Papíry musí být viditelné i na fotkách z dronů, na základě toho zkoumáme model, jeho výšky i polohu,“ přibližuje Janata.
Výpočet se provádí až dodatečně v počítači
Měření dronem má oproti tyčím jedinou nevýhodu. Správci nejsou schopní přímo na místě říci, kolik sněhu na Mapě republiky je.
„Výpočet je náročný i pro počítače. Musí zpracovat všechny fotky, samotný výpočet 3D modelu je trochu složitější. Počítač musí zkontrolovat každý pixel na každé fotografii, vzájemně je porovat a zjistit, kde jsou identické body. Z toho zpětně vypočítá 3D model,“ vysvětluje pilot dronu Janata.
Na jaře odborníci naměřili na sněhovém poli 14,5 metru sněhu, což je třetí nejmocnější vrstva za posledních dvacet let.
„Ještě před několika týdny tady byla vrstva od nevidím do nevidím. Pak přišli deště a vyšší teploty a velká část zmizela,“ říká Radek Drahný.
Za pomalé tání může terén a větrné proudy. „Jak mohutná vrsva sněhu odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstavají střední Čechy,“ dodává Drahný.