Výskyt kriticky ohroženého tetřívka obecného, jehož populace na horách se v posledních letech smrskla na několik desítek jedinců, je jedním z hlavních argumentů Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) pro vyhlášení klidových území ve východní části hor.
V těchto lokalitách bude platit stejně přísný režim jako v dnešní první zóně a turisté budou smět chodit jen po vyznačených cestách.
Podle informací redakce MF DNES však má klidové území vzniknout i tam, kde se tetřívek téměř nevyskytuje nebo jej tam ochranáři slyšeli tokat už před mnoha lety.
To je případ i zalesněné lokality východně od Zrcadel, kterou protíná vytížená turistická a běžkařská trasa z Černé hory do Pece pod Sněžkou.
Vyplývá to z mapového podkladu se zakresleným výskytem tetřívka, redakce MF DNES do něj měla možnost nahlédnout.
V lokalitě, kde je dnes druhá zóna národního parku, se tokající samci na rozdíl od jiných míst - například od Slatinné stráně - vyskytovali velmi sporadicky. Nejvíc kolem roku 2000, nejnovější zprávy o tetřívkovi pocházejí z roku 2014, kdy byl zaznamenán pouze na dvou místech. Při zatím posledním sčítání ohrožených ptáků před dvěma lety zde ochranáři tokající samce nezaregistrovali vůbec.
Vše nasvědčuje tomu, že se tetřívek, který vyhledává především rozvolněný terén, z dnes již vzrostlého lesa stěhuje.
„Záleží na tom, jak je les prosvětlený. Dnes je obecně problém v tom, že lesy jsou příliš husté a stinné. V minulosti byly mnohem řidší. Pro tetřívka, a zdaleka ne jenom pro něj, není vzrostlý les vhodný,“ tvrdí ornitolog, předseda jaroměřské ochranářské skupiny JARO David Číp.
„Tetřívek je takovým lakmusovým papírkem, na kterém se to nejvíc projevuje. Vyhovuje mu parkovitá krajina, kterou původně udržovala velká zvířata jako divoký kůň nebo zubr a později jejich úlohu převzal člověk se svými stády, využíval palivo a udržoval ji v rozvolněnějším stavu. Posledních pár desítek let vše zarůstá, je to zcela nepřirozený stav,“ říká Číp.
Kde tetřívci tokají? Tajné informaceBudováním nových tokanišť, rozvolněných míst se solitérními stromy, kde mají dobrý rozhled a neruší je člověk – se ochranáři snaží zastavit úbytek tetřívků. Jen mezi lety 2010 a 2014 vytvořili dvanáct hektarových tokanišť a v loňském roce vykáceli nebo rozšířili dalších jedenáct sektorů s celkovou rozlohou 38 hektarů. |
Přesto právě les pod Černou horou se má stát součástí klidového území KU3 – Černá a Světlá hora s celkovou rozlohou 300 hektarů. Kromě tetřívka jsou důvodem pro jeho vyhlášení rašelinné a podmáčené smrčiny.
Ještě je šance, že tetřívci nezmizí úplně, soudí ochranáři
„Západ klidového území je navržen kvůli zbytkům vzorových horských smrčin a východ kvůli tetřívkovi. A uprostřed klidového území, zhruba na Černohorském rašeliništi, se oba citlivé prvky překrývají. I sporadický výskyt je výskytem a každý pták je pro mizející krkonošskou populaci důležitý,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Přestože tetřívek z některých lokalit mizí, podle mluvčího to ještě není důvod upustit od jeho ochrany, pokud tam zůstává vhodné prostředí.
„Pořád existuje šance na návrat tetřívků, bude-li tam klid. Klíčovým krokem je zastavit fragmentaci celé populace a umožnit křížení ptáků mezi sebou přes celé Krkonoše. A k tomu vede nabídka vhodných biotopů, které buď ještě existují, nebo jež vytváříme kácením tetřívčích center či se je snažíme vytvořit, když na těch vhodných chceme zajistit nerušení a klid,“ tvrdí Drahný.
Zároveň upozorňuje na to, že řada míst, kde tetřívek žije, zejména lučních enkláv, nebyla do návrhu klidových území zařazena. Jako vzorové příklady uvádí Lahrovky, Zadní Rennerovky nebo Friesovky.
„Klidová území jsme vymezovali jen tam, kde to tetřívkům samozřejmě může pomoci a kde budou omezení minimální, protože pro chození mimo cesty tam stejně není žádný rozumný důvod,“ dodává mluvčí.
Část navrženého klidového území východně od Zrcadel protíná klíčová turistická trasa od křižovatky pod Černou boudou směrem na „Václavák“ a Kolínskou boudou, po které v zimě jezdí běžkaři a také sjezdaři mířící z Černé hory na svahy u Pece pod Sněžkou.
Je to atak na cestovní ruch, zní od provozovatele skiareálů
Vyhlásit území s klidovým režimem právě tady vadí obci i provozovateli lyžařského střediska.
„Působí to na mě, že je to celé účelové. Nevidím důvod, proč by to mělo být právě tady,“ říká starosta Janských Lázní Jiří Hradecký (Volba pro město).
Představitelé SkiResortu Černá hora-Pec považují výskyt tetřívka za záminku.
„Je to turistická tepna s velkým pohybem návštěvníků po běžkařské trase a turistické cestě. Umístit část klidového území právě sem vnímáme jako atak na cestovní ruch, a to v lokalitě, kde je turismus historicky už desítky let,“ míní mluvčí SkiResortu Zina Plchová.
Přestože Správa KRNAP ujišťuje, že klidová území nebudou mít na turistický ruch žádný dopad a veškeré stávající cesty zůstanou zachovány, podle vlekařů to je varovný signál pro případný další rozvoj.
Jednou z možných variant na propojení sjezdovek na Černé hoře a v Peci pod Sněžkou, což vyplývá i z materiálů Svazku měst a obcí Krkonoš, je umístění propojovací obousměrné kabinkové lanovky od Sokolské boudy k Pražské boudě, která by vedla právě nad klidovým územím KU3. V současnosti se návštěvníci ke sjezdovkám mezi oběma středisky dostanou po svážnicích na lyžích, část trasy je převážejí rolby SkiTour.
„Jakmile tam vznikne klidové území, je propojení kabinkovou lanovkou, která by odlehčila dopravě v údolí, vyloučené,“ myslí si Zina Plchová.
Takhle tokají tetřívci v Krkonoších:
21. května 2016 |