Lanovka z Růžové hory na Sněžku je znovu kvůli extrémnímu větru a sněžení mimo provoz. Kdo chce na nejvyšší horu pomoct vyhrabávat Poštovnu, musí po svých. Doporučení od horské služby zní: „Bez sněžnic nebo skialpů tam ani nelezte!“
Ve čtvrtek ráno se k výstupu odhodlal pouze jeden dobrovolník, reportéři MF DNES nasazují sněžnice a doprovází ho. Ve větru o síle 130 kilometrů za hodinu byste bez lyžařských brýlí vůbec neměli šanci. Tyčové značení rychle mizí ve třímetrových závějích.
Dobrovolníka Martina z Poděbrad brzy reportéři ztrácí z dohledu. „Musel jsem se schovat za horní lanovku. Jen jsem se jednou otočil a byli jste pryč,“ říká s úsměvem poté, co se přece jen potkávají na vrcholu nejvyšší české hory, kam se nyní takřka nedá dostat.
Martin přezdívaný Hujer vyráží na Sněžku minimálně desetkrát ročně. „Chtěli pomoct, neváhal jsem ani minutu. Sněžka je moje srdeční záležitost,“ říká, zahřívá se panákem medoviny, bere lopatu a jde na věc.
V sobotu budovy Poštovny s hospodou zasypalo několik tun sněhu. Provozovatelé požádali z kraje týdne veřejnost o pomoc s odklízením.
„Voláme SOS pro všechny vykopávače a lopat - sháníme pomoc od středy do neděle. Dlužni nezůstanem!,“ píše správce Poštovny Dalibor Blaha ve výzvě na facebookovém profilu Poštovna Sněžka Anežka. Ve středu odklízeli objekt pouze zaměstnanci, ve čtvrtek dorazil první dobrovolník. Statečného horala správce ocenil.
„Jsou tady asi čtyři metry sněhu. Prostě zareagoval na výzvu, sedl v Poděbradech do auta, přijel a maká. Ve středu tady nebyl nikdo. Je to nyní číslo jedna v dobrovolnících. Největší nápor dobrovolníků čekáme v sobotu, kdy má být hezky,“ říká Blaha.
Ještě v sobotu vyhazoval vstupní dveře pro zaměstnance šestkrát, pak už se to nedalo. Do půl hodiny byly dveře vždy zafoukané a nebyly vidět. „To už nám opravdu teklo do bot, nešlo s tím nic dělat, museli jsme Sněžku opustit,“ popisuje (více v článku Sníh a vichr vyhnal z poštovny na Sněžce personál, zpět se prokopou).
Na Poštovnu se vrátil až ve středu. „Spodní dveře, abychom se vůbec dostali dovnitř, jsme vykopávali skoro dvě hodiny. Lopaty a všechny věci jsme táhli z Růžové hory, pak začala hra - najdi si svůj vchod. Byly tam asi tři metry,“ upozorňuje.
O Poštovnu se začal starat před sedmi a půl lety. Takovou zimu dlouho nepamatuje. „Něco podobného tu bylo před šesti lety, kdy jsem musel ke dveřím prokopat tunel,“ vzpomíná Blaha.
Je odhodlaný, že letošní krutou zimu zvládne, ať se děje, co se děje.
Na Sněžce nevíte dne ani hodiny
„Vždy to vyhrabu, i kdybych to měl sám hrabat třeba týden. Je to moje obživa, srdce a vlastně celý život. Nemohu a ani nechci nad tím mávnout rukou, že to prostě nejde. Slovo nejde neznám. Musí to jít!“ prohlašuje.
Na Sněžku se ve středu měla problém dostat i horská služba. Leckdo správci Poštovny doporučoval, aby sníh odklidil frézou. Dostat na Sněžku takové zařízení však v tuto chvíli není možné.
„Tady to není jako na Václaváku. V zimě to tady není sjízdné žádnou technikou. Jak sami víte, musíte z Růžové hory po svých a bez vybavení se to jde velice těžko. Bohužel si řada lidí myslí, že to sem snad dovezeme autem,“ kroutí hlavou.
Zásadní místa - vstup pro turisty a zaměstnance do budovy a průchod okolo budovy - jsou v tuto chvíli vyhrabaná. Vyhráno však nemají. Ve čtvrtek se snažili prokopat vstup k technologiím pro meteorology a horskou službu. Nyní se bude modlit, aby se počasí umoudřilo.
„Jenže platí, že tady nevíte dne ani hodiny. Nějak se s tím poperem,“ dodává, bere lopatu, loučí se s redaktorkou a míří do bílé tmy. Odpoledne celá parta Sněžku opouští, k zasněžené Poštovně se vrátí zase v pátek.