Dílo akademického sochaře Josefa Bílka z Hořic v Podkrkonoší slavnostně odhalili v Kostelci nad Orlicí 14. července 1935. Socha však na svém místě nevydržela dlouho. Nejprve ji odstranili nacisté, azyl našla v depozitáři muzea a poté zůstala ukrytá pod hromadou šrotu ve sběrně surovin v Borohrádku.
Podruhé musela pryč v roce 1953, protože vadila místním komunistickým pohlavárům.
„Bez úhony sice přečkala nacistickou okupaci, ale po únoru 1948 se ji uchránit nepodařilo. Byla bohužel stržena, v místním národním podniku Osinek rozválcována a následně odvezena do sběrných surovin v Borohrádku,“ připomíná historii původní sochy místostarosta Kostelce nad Orlicí Tomáš Kytlík.
Místní se o obnovu pomníku snažili několikrát. Nejprve v době svobodného nadechnutí v roce 1968, poté i začátkem devadesátých let. Vždy však chyběla vůle z radnice. Prosadit návrat sochy prezidenta Osvoboditele na její původní místo se podařilo až před dvěma lety, kdy Kostelec slavil 700 let od první písemné zmínky.
„Mám obrovskou radost, že jsme dotáhli do konce společné dílo předchozích generací, které se snažily sochu sem vrátit,“ říká ředitel Obchodní akademie T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí Václav Pavelka, který je se školní budovou spojen už od dětství.
Navštěvoval tu základní školu, pak gymnázium a na dráhu pedagoga sem nastoupil už při studiu na vysoké.
Škola nese Masarykovy myšlenky
Ústav nesl Masarykovo jméno od roku 1935 do nacistické okupace, do názvu se vrátilo až po Listopadu. To už byl Pavelka zástupcem ředitelky a stejně jako tehdy i nyní to byl on, kdo inicioval návrat sochy prezidenta před „jeho“ školu.
„S touto budovou a posláním školy jsou Masarykovy myšlenky spjaty,“ upozorňuje.
Z původního návrhu sochy od Josefa Bílka se zachovala jen sádrová busta. Radnice proto zvolila cestu zcela nové plastiky, kterou pro Kostelec vytvořil sochař Karel Bartáček. Sochu odlévá umělecká slévárna v Horní Kalné na Trutnovsku.
Město na zhotovení pomníku vypsalo veřejnou sbírku. Protože se zprvu nevědělo, kolik peněz se podaří shromáždit, dohodla se radnice s autorem, že připraví variantu sochy z laminátu.
„Laminát se na sochy ve veřejném prostoru používá běžně. Dokonce jeden čas se kvůli krádežím nahrazovaly bronzové sochy laminátovými. Nakonec se ale podařilo finance získat, takže socha je v bronzu,“ pochvaluje si Karel Bartáček.
Zbývá vybrat 80 tisíc, je zřízen transparentní účet i kasičky
Ve sbírce se dosud podařilo shromáždit téměř 600 tisíc korun. Na zaplacení sochařských prací a odlití pomníku tak schází zhruba jen 80 tisíc. Lidé přispívají na transparentní účet i do kasiček umístěných ve městě. U nich jsou i zmenšené modely soch, aby donátoři věděli, na co peníze půjdou.
Pokud by se částku nepodařilo získat celou, doplatí zbytek radnice. Ta už vyčlenila milion korun na úpravu prostranství před školou, kde nyní někdejší památník připomínají jen velká písmena T G M.
„Vznikne tam sokl vysoký 3,5 metru a teprve na něm bude socha v nadživotní velikosti, ta společně s bronzovým podstavcem měří 2,5 metru,“ popisuje Tomáš Kytlík.
Přestože se má pomník slavnostně odhalit už 28. října, práce na úpravě prostoru dosud nezačaly. Čeká se na přeložení vodovodu, který pod místem vede.
„Poté společnost Mados MT z Lupenice začne připravovat vlastní práce. Ty budou zahájeny až v říjnu, ale byli jsme ujištěni, že vše mají rozpracované a připravené, že práce nebudou trvat dlouho, protože vytvoří jakousi betonovou základovou desku a na tu umístí prefabrikáty. Bude to jakási stavebnice, která se na místě sesadí. Poté se dodělají terénní úpravy a dlažba, aby se vše stihlo,“ ubezpečuje místostarosta.
Prezident dostal sako, redingotu se divil už kdysi Čapek
Masaryka v nadživotní velikosti ztvárnil Bartáček v kompozici antického Kúrose. Chtěl tak zdůraznit nadčasovost jeho myšlenek.
„Prochází dějinami svou typickou chůzí zbavenou jakékoli žánrovosti, paty ani špičky nejsou zvednuty, ale spočívají na podstavci. Jedná se o jakýsi zvěčnělý pohyb. Ten je pro Masarykovu osobnost a myšlení příznačný. Mám na mysli pohyb dějinný – zánik starého mocnářství a vznik nových států,“ popisuje vznik sochy Karel Bartáček.
Prezident nemá pokrývku hlavy a je oblečený v saku, jež nosil nejčastěji. Sochař odmítl prvorepubliková ztvárnění prezidenta v redingotu, kterým se divil už Karel Čapek. „Je to pro něj netypické, neměl to rád a byl v tom akorát při inauguraci,“ říká autor.
Masaryk bude stejně jako v minulosti stát zády ke škole a dívat se do ulice. Pro Kostelec to bude nejvýznamnější připomínka stého výročí republiky.